Zavinění je vybudováno na 2 složkách:
a) složka vědění (intelektuální, představová)
b) na složce vůle (něco chtít udělat a být s tím i srozuměn)
zavinění úmyslné X z nedbalosti
úmyslné zahrnuje vždy složku volní; u z nedbalosti tato složka chybí
– o zavinění nelze hovořit u nepříčetného – – – nepříčetnost vylučuje zavinění
Pro pojem zavinění nejsou důležité jen jeho formy, ale i obsah.
co pachatel musí vědět a chtít, s čím musí být srozuměn, o čem ví, co měl a mohl vědět…
Zvinění ve formě úmyslu nebo z nedbalosti může být různé intenzity, různého stupně; míra zavinění je určována jeho formou i obsahem – – – úmysl je těžší forma zavinění než z nedbalosti.
Úmysl – rozlišujeme:
A) přímý – pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trest.zák.poruší nebo ohrozí zájem chráněný zákonem a chtěl toto způsobit
B) nepřímý = eventuální – pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit ohrožení… a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
– úmysl přímý znamená vyšší stupeň zavinění
