ČESKÉ PRÁVO A PRÁVNÍ FILOSOFIE

- nevýhody:

2009-05-11T00:18:00.001-07:00

 složitý proces přepočívání na mandáty
 dlouhá a vleklá koaliční jednání při sestavování vlády
 slabá vazba mezi poslancem a voličem

3. Smíšený volební systém
- využívá principů obou předchozích systémů, uzemí je rozděleno na vícemandátové i jednomandátové obvody
- každý volič má 2 hlasy v rámci celého obvodu – dává hlas kandidátské listině a v rámci podobvodu dává hlas konkrétnímu kandidátovi
- např. Německo

Politické strany
- nejčastější členění
a) podle ideové orientace
 levicové strany – mají větší smysl při sociální přerozdělování a požadují sociální spravedlnost (např. KSČM, ČSSD)
 pravicové strany – dávají větší volbost tržnímu systému, do kterého by stát neměl příliš zasahovat (např. ODS)
- obě křídla, levice i pravice, mají důležitou funkci v politickém systému, protože pokud by existoval pouze 1 typ, došlo by k vládní krizi
b) podle vztahu k politické moci
 totalitní – snaží se ovládnout veškeré dění v zemi
 demokratické – uznávají princip dělení moci
c) podle zastoupení ve vládě
 vládní = koaliční – tvoří vládu (koalice)
 opoziční – tvoří parlamentní opozici

- každá moderní politická strana se vyznačuje vlastním politickým programem, který obsahuje:
 základní hodnoty
 cíle a zájmy, na které je činnost zaměřena
- každá z těchto stran je připravena převzít odpovědnost za správu země, proto se účastní voleb

- rozlišujeme 2 typy:

2009-05-11T00:17:00.002-07:00

 prostý většinový volební systém = okamžitým vítězem je ten, kdo získá v daném obvodu nejvíce hlasů ze všech (např. VB a USA guvernér)
 absolutní většinový volební systém – dvoukolový, k vítězství je potřeba nadpoloviční většiny všech hlasů, takže do 2. kola postupují ti kandidáti, kteří získali v 1. kole nejvíce hlasů
- tento systém umožňuje občanům změnit svá rozhodnutí
- u nás volba do senátu + Francie
- prezident USA – upravený absolutní většinový systém = volí se prostřednictvím volitelů

2. Proporcionální volební systém
- systém poměrného zastoupení
- používají se při volbách vícemandátové obvody, kterých je méně než u většinového volebního systému
- voliči se nerozhodují pro konkrétní kandidáty, ale pro kandidátní listiny politických stran
- je ideální pro společnost s malou politickou stabilitou
- u nás se používá při volbách do poslanecké sněmovny a do krajských zastupitelstev
- výhody:
 je spravedlivý, proto reprezentuje vůli obyvatelstva a odhaduje aktuální rozložení politických stran
 malé a nově vzniklé strany mají větší šanci na zvolení než u většinového systému

VOLEBNÍ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE + OSTATNÍ VOLEBNÍ SYSTÉMY

2009-05-11T00:17:00.001-07:00

 kontrolní – umožňuje občanům kontrolovat vládu tak, že každé volby ji vyjadřují svoji spokojenost či nespokojenost s dosavadní činností

- každé svobodné volby poskytují vládní moci její legitimitu (= zákonnost, oprávněnost požadavku)
- všechny uvedené funkce volby plní v případě, že jsou založeny na zásadách všeobecného, rovného a přímého volebního práva

Druhy volebních systémů
1. Většinový volební systém
- zřizují se zde jednomandátové obvody, jejichž počet odpovídá počtu poslaneckých mandátů ve sněmovně
- vítězem je ten kandidát, který ve volbách získá nejvíce hlasů
- uplatňuje se u vyspělých a politicky stabilních zemí, nechrání menšiny, nahrává silnějším stranám
- výhody:
 velice jednoduchý na přepočítávání
 snadno se sestavuje vláda, která je sestavena z vítězných nejsilnějších stran a ostatní přechází do opozice
 vysoké sepjetí poslance s voličem
- nevýhody:
 nedává šanci malým a nově vzniklým stranám dostat se do vlády
 neplní tedy svojí hlavní funkci, tzn. aktuální rozložení politických sil

Ředitel krajského úřadu

2009-05-11T00:16:00.000-07:00

- není orgán kraje, je to zaměstnanec kraje, ale zároveň zaměstnavatel krajského úřadu
- je odpovědný hejtmanovi za plnění úkolů svěřených krajským úřadem v samostatné i přenesené působnosti
- je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva kraje i rady kraje s poradním hlasem
- nesmí vykonávat funkci v politických stranách ani hnutích
Pravomoci:
- stanoví platy zaměstnancům krajského úřadu a plní vůči nim funkci zaměstnavatele
- vydává organizační a pracovní řád krajského úřadu
- kontroluje činnost právnických osob zřízených krajem

VOLEBNÍ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE + OSTATNÍ VOLEBNÍ SYSTÉMY

- hlavní funkce voleb:
 zjistit aktuální rozložení politických sil ve společnosti a zajistit jim odpovídající reprezentaci ve státních orgánech
 koordinační = každá strana reprezentuje různé zájmy, proto velbou různých stran dochází k integraci různorodých požadavků a priorit do politického a vládního systému

4. Hejtman kraje

2009-05-11T00:15:00.002-07:00

Pravomoci:
- jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu a stanovuje mu plat
- odpovídá za objednání přezkoumání hospodaření kraje (= audit)
- odpovídá za informování občanů o činnosti kraje
- aj.

5. Krajský úřad
- poslední orgán
- plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo kraje a napomáhá činnosti výborům a komisím
- rada kraje může uložit úkol jen tehdy, umožňuje-li to zákon
Pravomoci:
- přezkoumává rozhodnutí vydané okresními úrady
- ukládá sankce (podle zákona)
- zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému
Dělí se na:
- odbory
- oddělení
- sekretariát ředitele
- sekretariát hejtmana

Pravomoci:

2009-05-11T00:15:00.001-07:00

- předkládat návrhy ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů
- koordinuje rozvoj svého územního obvodu

2. Rada kraje
- výkonný orgán ve věcech samostatné působnosti
- je tvořena z členů zastupitelstva, je zastupitelstvu zodpovědná
- počet členů:
 do 600.000 obyvatel = 9 členů
 nad 600.000 obyvatel = 11 členů
- schází se dle potřeby a schůze jsou neveřejné
- k platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je zapotřebí nadpoloviční většiny všech členů
- zřizuje podorgány = komise
Pravomoci:
- připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva kraje
- stanoví počet zaměstnanců krajského úřadu
- stanoví pravidla pro vyřizování petic stížností
- rozhoduje o poskytování dotací a darů
- aj.

4. Hejtman kraje
- zastupuje kraj navenek
- svolává a řídi jednání zastupitelstva i rady
- volí ho zastupitelstvo kraje ze svých členů a je zastupitelstvu odpovědný

Samostatná působnost

2009-05-11T00:14:00.004-07:00

- patří sem především péče o komplexní územní rozvoj, předkládá návrhy zákonů poslanecké sněmovně (= zákonodárna iniciativa), rozhoduje o spolupráci s jinými kraji, spolupracuje s obcemi, ale nesmí zasahovat do jejich samostatné působnosti, zřizuje své příspěvkové organizace
- v rámci této působnosti vydává obecně závazné vyhlášky

Přenesená působnost
- vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon
- na tento výkon správy obdrží příspěvek ze státního rozpočtu
- vydává nařízení kraje

Obecně závazné vyhlášky i nařízení musí být vyhlášeny ve věstníku právních předpisů kraje

ORGÁNY KRAJE
1. Zastupitelstvo kraje
- počet členů se liší podle počtu obyvatel (45 – 65)
- schází se podle potřeby, min. 1x za 3 měsíce, jednání jsou veřejná, o jednání se pořizuje zápis
- může zřizovat své podorgány = výbory
Hlavní úkoly:
- předkládat návrhy k projednání zastupitelstvu kraje, k výborům a komisím
- vznášet dotazy, připomínky nebo podněty
- mohou požadovat od zaměstnanců krajského úřadu informace, které souvisejí s výkonem jejich funkce
- musí se zúčastňovat zasedání zastupitelstva a plnit úkoly, které z funkce vyplývají

STATUTÁRNÍ MĚSTA

2009-05-11T00:14:00.003-07:00

- jsou dány zákonem o obcích, jejích území se může členit na městské obvody nebo městské oblasti s vlastními orgány samosprávy
Orgány statutárního města:
- zastupitelstvo města
- rada města
- primátor (= starosta)
- magistrát (= obecní úřad)
- zvláštní orgány (komise a výbory)

ZÁKON O KRAJÍCH – Z. č. 129/2000 Sb.

Kraj
= územní společenství občanů, náleží mu právo na samosprávu, je veřejnoprávní korporací

Občan kraje
= f.o., která je občanem ČR a má trvalý pobyt v některé z obcí v územním obvodu kraje
Po dosažení 18ti let má občan kraje právo
- volit a být volen do zastupitelstva kraje
- zúčastňovat se zasedání zastupitelstva kraje
- nahlížet do zápisů a usnesení zastupitelstva
- požadovat projednání určité záležitosti
- aj.

Působnost zastupitelstva obce:

2009-05-11T00:14:00.001-07:00

3. Starosta obce
- zastupuje obec navenek
- je volen z členů zastupitelstva
Pravomoci
- jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu
- svolává a řídí zasedání zastupitelstva obce i rady obce
- zodpovídá za informování veřejnosti o činnostech obce
4. Obecní úřad
- v čele je starosta
- významnou funkci má tajemník – plni pokyny starosty, stanoví platy zaměstnancům obecního úřadu (vystupuje jako jejich „zaměstnavatel“), vydává vnitřní směrnice a pracovní řád
- je většinou členěn na odbory a oddělení
Hlavní úkoly
- samostatná působnost – plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá v činnosti výborům a komisím
- přenesená působnost – vykonává státní správu a rozhoduje o poskytování informací občanům

5. Výbory
- zřizuje zastupitelstvo obce jako své kontrolní orgány
- vždy musí být zřízen kontrolní a finanční výbor

6. Komise
- zřizuje jako své poradní orgány rada obce

Povinnosti členů:

2009-05-11T00:13:00.002-07:00

- účastnit se zasedání zastupitelstva obce
- plnit své úkoly
- hájit zájmy občanů
Působnost zastupitelstva obce:
- schvaluje program rozboje a územní plán obce
- schvaluje rozpočet a závěrečný účet obce
- zřizuje a ruší příspěvkové organizace na svém území
- vydává obecně-závazné vyhlášky aj.
Zastupitelstvo obce se schází dle potřeby nejméně však 1x za 3 měsíce. Zasedání je veřejné a o jeho průběhu je pořízen zápis.

2. Rada obce
Je to výkonný orgán obce v rámci samostatné působnosti. Rada obce je odpovědná zastupitelstvem.Její počet je vždy lichý (5-11).Nezřizuje se v obcích, kde má zastupitelstvo obce méně než 15 členů. Radu tvoří: starosta, místostarostové, další členové (jsou volení z členů z.o.). Zasedání rady jsou neveřejné. Schází se dle potřeby.
Hlavní úkoly rady:
- připravují návrhy na jednání zastupitelstva
- zabezpečuje plnění ustanovení, které zastupitelstvo přijalo
- zabezpečuje hospodaření dle rozpočtu
- vydávají nařízení
- jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu

Přenesená působnost

2009-05-11T00:13:00.001-07:00

- je to výkon státní správy, rozsah této působnosti je dán zákonem a velikostí obce
- patří sem např. zabezpečení voleb, evidence obyvatel, výplata sociálních dávek
- na tyto úkoly dostává příspěvek ze státního rozpočtu

Právní předpisy vydané obcemi
- V rámci samostatné působnosti mohou obce vydávat obecně-závazné vyhlášky. V nich mohou občanům ukládat nějakou povinnost.
- V rámci přenesení působnosti vydávají obce
Oba tyto předpisy musí být řádně vyhlášeny, tzn. vyvěšeny na úřední desce po dobu 15dnů, aby byly platné.Účinnosti mohou nabývat ihned po vyhlášení nebo později, nikdy však před platností.
ORGÁNY OBCE
1. zastupitelstvo obce
Jeho členové jsou voleni z občanů obce starších 18 let.Počet členů závisí na velikosti obce (5-55).Člen zastupitelstva může být buď uvolněný pro výkon své funkce nebo neuvolněný.
Práva členů z.o.:
- překládat návrhy k jednání
- vznášet dotazy a připomínky na Radu obce a její členy
- požadovat od zaměstnanců obecního úřadu informace související s výkonem jejich funkce

ZÁKON O OBCÍCH – Z. č. 128/2000 Sb.

2009-05-11T00:12:00.002-07:00

Obec
- je základní územní samospráva společenství občanů
- jde o územní celek, který je vymezen hranicí obce
- je veřejnoprávní korporací, tzn. že do právních vztahů vstupuje pod vlastním jménem a nese z těchto vztahů zodpovědnost
- obec, který má více než 3 000 obyvatel může získat státu města

Občan obce
- je to f.o., která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu
- občan který dosáhl věku 18 let má právo:
 volit a být volen do zastupitelstva obce
 hlasovat v místním referendu
 nahlížet do obecního rozpočtu
 vyjadřovat se na jednání zastupitelstva
 podávat návrhy, připomínky a podněty org. obce

Samostatná působnost
- sem spadají záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů (např. bydlení, ochrana a rozvoj zdraví, doprava, výchova a vzdělání, ochrana veřejného pořádku)
- v rámci této působnosti mohou obce spolu spolupracovat

Etapy reformy:

2009-05-11T00:12:00.001-07:00

3. etapa
- probíhá v současnosti a jedná se o zkvalitnění veřejné správy, vybavení obcí výpočetní technikou a usnadnění přístupu občanů k dokumentů a formulářům (e-geverment)
- struktura veřejné správy dnes:

NUTS I

NUTS II

NUTS III

NUTS IV

NUTS V

NUTS
Jde o tzv. regiony soudružnosti u nichž se zjišťuje velikost HDP na 1 obyvatele. Pokud tento údaj klesne pod 75% má nárok na pomoc od EU.

KRAJE: Regiony soudružnost (NUTS II):
Praha Praha (totožný s krajem)
Středočeský Střední Čechy (totožný s krajem)
Jihočeský Ostravsko (kopíruje Moravskoslezský kraj)
Plzeňský Jihozápad (Jihočeský+Plzeňský kraj)
Karlovarský Severozápad (Karlovarský+Ústecký kraj)
Ústecký Severovýchod (Liberecký+Královéhradecký
Liberecký +Pardubický kraj)

Královéhradecký Jihovýchod(Jihomoravský kraj+Vysočina)
Pardubický Střední Morava (Olomoucký+Zlínský kraj)
Jihomoravský
Vysočina
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

2009-05-11T00:11:00.004-07:00

- veřejnou správu tvoří:
 orgány státní správy
 územní samospráva

2 modely veřejné správy:
anglosaský = důraz nekladen na samosprávu (Anglie, Amerika)
kontinentální = důraz je kladen na státní správu (Francie, ČR)

reforma veřejné správy:
Pro vstup do EU měla řada postkomunistických zemí nevyhovující systém veřejné správy. Veřejná správa byla silně centralizovaná a nebyl stupeň mezi ministerstvy a okresy, proto se začalo uvažovat o zřízení VÚSC(vyšší územní samosprávní celek)

Etapy reformy:
- Rozhodnutí o vytvoření krajů 13+Praha, tato etapa skončila volbami 2000 do krajů
- vydávání zákonů souvisejících s reformou
 z.č.128/2000 Sb. o obcích
 z.č.129/2000 Sb. o krajích
 z.č.130/2000 Sb. o volbách do krajů
 z.č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praha

HLAVA VI.- USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

2009-05-11T00:11:00.003-07:00

Soustava státních orgánů:
- v ČR je soustava dvojstupňová
- prvním stupněm jsou ústřední orgány státní samosprávy:
ministerstva (v čele představitel vlády)
ostatní ústřední orgány
- druhý stupeň tvoří oblastní nebo-li regionální orgány
se všeobecnou působivostí (obecní úřady)
se zvláštní působností (Pú,Fú)

ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
jejich zřízení upravuje tzv. kompetenční zákon Č. 2/69 Sb.
a) MINISTERSTVA- působnost je přímo uvedena v kompetenčním zákoně a jsou zde uvedeny zásady jejich činnosti
- ministerstvům jsou podřízeny další orgány, které už ale nejsou ústřední(např. u MŠMT = česká školní inspekce, u MF = česká obchodní inspekce)
b) DALŠÍ ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY = jejich působnost upravují zvláštní zákony a patří sem např. Český zeměměřičský a katastrální úřad, Český statistický úřad, Český báňský úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro veřejné informační systémy

HLAVA V. - PRÁVA NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU

2009-05-11T00:11:00.001-07:00

- každý se může domáhat svých práv u nestranného a nezávislého soudu
- každý má právo na náhradu škody, způsobenou špatným soudním rozhodnutím
- v soudním řízení jsou si všichni účastníci rovni
- každý může odepřít výpověď, která by způsobila trestní stíhání jemu nebo osobám blízkým
- každý má právo na právní pomoc
- jen zákon stanová, které jednání je trestným činem a jen soud rozhoduje o vině a trestu
- dokud nebyla vyslovena vina, musí být s účastníkem řízení zacházeno jako by byl nevinen
- nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, za který byl již pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby
- o vině a trestu se rozhoduje podle zákona, účinného v době spáchání trestného činu

HLAVA VI.- USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
ČR poskytuje azyl cizincům, kteří jsou pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod.Azyl však může být odepřen tomu,kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami.

Ombudsman = veřejný ochránce lidských práv, přešetřuje stížnosti občanů na porušovaní lidských práv nespravedlivým zacházením, nemůže však změnit rozhodnutí jiných orgánů

HLAVA III. - PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN

2009-05-11T00:10:00.003-07:00

Příslušenství k jakékoliv menšině nesmí být nikomu na újmu. Tito občané mají právo na všestranný rozvoj, zejména jejich kultury. Dále mají právo na vzdělání v jejich jazyce, užívat jejich jazyka v úředním styku a podílet se na řešení problémů spojených s jejich menšinou.

HLAVA IV. - HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
- každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu
- občané se mohou sdružovat ve skupinách, které hájí jejich sociální a hospodářské zájmy(=odbory)
- právo na stávku (dle podmínek, stanovené zákonem)
- ženy, mladiství a osoby ZPS mají právo na zvláštní pracovní podmínky
- občané mají právo na podporu v nezaměstnanosti
- každý má právo na ochranu zdraví
- rodina je pod ochranou zákona (všechny děti mají stejná práva)
- výchova je právem rodičů
- každý má právo na vzdělání(školní docházka stanovená zákonem je povinná)
- práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna autorským zákonem
- každý má právo na příznivé životní prostředí

Hlavní princip listiny:

2009-05-11T00:10:00.001-07:00

Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládá.

HLAVA II. - LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY

a) ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA
• Každý je způsobilý mít práva.
• Právo na život.
• Trest smrti se nepřipouští.
• Nedotknutelnost osoby a jejích soukromí je zaručena.
• Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.
• Osobní svoboda je zaručena.
• Každý má právo vlastnit majetek.
• Obydlí je nedotknutelné.
• Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.

b) POLITICKÁ PRÁVA
• Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, cenzura se nepřipouští, šíření informací může být omezeno jen v zájmu ochrany jiných osob.
• Petiční právo je zaručeno (nesmí však porušovat lidská práva)
• Právo sdružovat a shromažďovat se je zaručeno.
• Občané mají právo volit a být voleni.

HLAVA VIII. - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

2009-05-11T00:09:00.004-07:00

Zde jsou ustanovena prováděcí opatření k nabytí platnosti této Ústavy, je zde uvedeno, které zákony tvoří ústavní pořádek, které dosavadní zákony se touto ústavou ruší, jak budou prováděny volby do senátu, …

Tato Ústava nabyla účinnosti k 1.1.1993.

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD ČESKÉ REPUBLIKY

Dělí se do 6 hlav:
I. OBECNÁ USTANOVENÍ
II. LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY
III. PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
IV. HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
V. PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU
VI. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

HLAVA I. - OBECNÁ USTANOVENÍ

Základní charakteristika lidských práv
Lidská práva jsou:
 univerzální (platí pro všechny bez rozdílu)
 nezrušitelná (nemůžeme o ně přijít, ani když je nepoužíváme)
 nezcizitelná (nemohou být odejmuta)
 nezadatelná (nemůžete se jich vzdát)

Rozhoduje o:

2009-05-11T00:09:00.003-07:00

- o zrušení zákonů nebo jejich ustanovení, které jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou
- stížnostech orgánů územní samosprávy o nezákonném zásahu státu do jejich činnosti

HLAVA V. - NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD (NKÚ)
Nezávislý orán, který kontroluje hospodaření se státním majetkem a naplňování státního rozpočtu.
Jeho prezidenta a víceprezidenta jmenuje prezident ČR na návrh poslanecké sněmovny.
Postavení, působnost a organizační strukturu NKÚ stanoví zvláštní zákon.

HLAVA VI. - ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB)
= ústřední banka státu
Jejím úkolem je péče o stabilitu měny.
Postavení, působnost a organizační strukturu ČNB stanoví zvláštní zákon.

HLAVA VII. - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
ČR je členěna na:
- základní územní samosprávní celky (=obce)
- vyšší územní samosprávní celky (= kraje)

Oby tyto celky mají právo na samosprávu a stát může zasahovat do jejich činnosti jen zákonným způsobem.
Obce i kraje jsou veřejnoprávní korporace = mají vlastní majetek a hospodaří s ním dle vlastního rozpočtu.

Soustava soudů:

2009-05-11T00:09:00.001-07:00

1. Ústavní soud
2. Nejvyšší soud
3. Nejvyšší správní soud (v Brně)
4. Vrchní soudy (Praha a Olomouc)
5. Krajské soudy
6. Okresní / městské soudy

SOUDCI
- při výkonu své funkce jsou vázáni pouze zákonem a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat
- soudcem může být každý bezúhonný občan, který má VŠ právnické vzdělání
- každý soudce je do funkce jmenován prezidentem, bez časového omezení
- rozhodují buď v senátu nebo jako samosoudci

ZÁSADY SOUDNÍ MOCI:
Všichni účastníci před soudem mají rovná práva.
Jednání před soudem je vždy ústní a veřejné.

Ústavní soud
- má za úkol ochranu ústavnosti
- skládá se z 15 ti soudců jmenovaných na 10 let (může jím být občan starší 40 ti let, s VŠ vzděláním právnického charakteru a praxí min. 10 let)
- soudci se ujímají své funkce složením slibu
- nesmějí být trestně stíháni bez souhlasu senátu a zadržet je lze jen tehdy, pokud byli přímo dopadeni při spáchání trestného činu

předseda:

2009-05-11T00:08:00.002-07:00

je jmenován prezidentem
na jeho návrh jmenuje prezident další členy vlády
organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem

místopředsedové:
zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti

ministři:
řídí jednotlivé oblasti vládní agendy (tj. resorty)

Vláda rozhoduje ve sboru a k přijetí jejího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.
K provedení zákonů může vydávat vládní nařízení.
Je odpovědná poslanecké sněmovně
V případě že poslanecká sněmovna jí nevysloví důvěru, musí podat demisi (odstoupit)

HLAVA IV. - MOC SOUDNÍ
Uplatňuje se při ochraně práv:
1. v občansko-právním řízení
2. v trestně-právním řízení
3. ve správním soudnictví (přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů)

Soudní moc vykonávají nezávislé soudy.

Pravomoci prezidenta:

2009-05-11T00:08:00.001-07:00

- propůjčuje a uděluje státní vyznamenání
- odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem
- může udělit amnestii
- jmenuje soudce ústavního soudu

Dále má prezident právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu a schůzí vlády.
Prezidenta ČR nelze zadržet a trestně stíhat za přestupek či jiný správní delikt. Výjimkou je , že prezident může být stíhá pouze za velezradu - před ústavním soudem a na základě žaloby senátu. Trestem je ztráta úřadu a nemožnost jej znovu nabýt.

VLÁDA
- vrcholným orgánem výkonné moci
- jejím úkolem je řídit a kontrolovat státní administrativní aparát
- vládu tvoří předseda, místopředsedové a ministři

současné složení vlády:
Předseda vlády : Ing. Mirek Topolánek
1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Jiří Čunek
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí: RNDr. Martin Bursík
Předseda poslanecké sněmovny a ministr práce a sociálních věcí: RNDr. Petr Nečas
Ministr vnitra a ministr informatiky: MUDr. Mgr. Ivan Langer
Ministr zdravotnictví: MUDr. Tomáš Julínek
Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Martin Říman
Ministr financí: Ing. Miroslav Kalousek
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Dana Kuchtová
Ministr vlády České republiky: JUDr. Cyril Svoboda

HLAVA III. - MOC VÝKONNÁ

2009-05-11T00:07:00.002-07:00

vláda + prezident

PREZIDENT
Hlava státu
Ze své funkce není nikomu odpovědný.
Volba se koná v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta na společné schůzi obou komor.
Prezident se ujímá svého úřadu složením slibu.
Prezidentem může být každý občan ČR od 40 let.
Kandidáta může navrhnout nejméně 10 poslanců a 10 senátorů.
Vítězný kandidát musí získat nadpoloviční většinu všech poslanců a senátorů.
Volební období trvá 5 let a nikdo nemůže být zvolen víc než 2x po sobě.

Pravomoci prezidenta:
- jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády
- svolává zasedání poslanecké sněmovny
- zastupuje stát navenek
- je vrchním velitelem ozbrojených sil
- podepisuje zákony
- rozpouští poslaneckou sněmovnu

2. VYHLÁŠENÍ VÁLEČNÉHO STAVU A POBYT CIZÍCH VOJSK NA NAŠEM ÚZEMÍ

2009-05-11T00:07:00.001-07:00

- je třeba nadpoloviční většiny všech senátorů i poslanců

ROZPUŠTĚNÍ POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Může ji rozpustit prezident, jestliže:
• poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda vyl prezidentem jmenován na návrh předsedy poslanecké sněmovny.
• poslanecká sněmovna se neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona s nímž je spojena otázka důvěry vlády
• zasedání poslanecké sněmovny bylo přerušeno na dobu delší, než je přípustné
• poslanecká sněmovna nebyla více jak 3 měsíce způsobilá se usnášet

Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit 3 měsíce před ukončením jejího volebního období.

Po rozpuštění poslanecké sněmovny přejímá částečně její úlohu senát to tak, že může přijímat zákonná opatření u neodkladných věcí.
Zákonná opatření se však nesmějí týkat:
- ústavy
- státního rozpočtu
- volebního zákona
- mezinárodních smluv
- státního závěrečného účtu

INTERPRETACE je veřejný dotaz na člena vlády. Právo interpretovat vládu má každý poslanec a interpretovat musí do 30 dnů.