6. Právo – pojem, prameny práva obecně

Právo
= soubor obecně závazných pravidel chování, které musí splňovat tyto podmínky: 1. jsou vydávány státem (zákonodárný proces = postup st. orgánů
při přijímání zákonů)
2. musí mít podobu pramene práva
3. jsou státem vynutitelně (stát sankcionuje toho, kdo je nedodržuje,
i ten, kdo má jiný subjektivní názor, je musí respektovat
 právo objektivní)
Právo ve smyslu subjektivním je míra možného chování subjektu, který vyplývá z urč. obsahu konkrétního pr. vztahu. (např. zaměstnavatel je oprávněn požadovat po zaměstnanci výkon sjednané práce, zaměstnanec je povinen tuto práci konat.
Prameny práva jsou formy, ve kterých se právo nachází.
Dělíme je na : 1. normativní právní akty
2. právní obyčeje
3. precedenty
4. normativní smlouvy – jsou pramenem mezinárodního práva
5. obecné právní zásady a jurisprudence
Prameny práva ve světě (obecně)
Velké právní systémy: 1. Kontinentální právní systém
došlo zde k recepci římského práva
pramenem jsou normativní právní akty (=výsledek legislativní činnosti orgánů státní moci)
různé pojetí práva veřejného a práva soukromého
Evropa, ČR, kolonie po dřívějším vedením evr.států
2. Anglosaský právní systém (common law)
vychází ze starodávné Anglie
soudní precedenty (soudní precedens), tj. individuální právní akt = rozhodnutí soudu k určité konkrétní kauze  stává se závazným pro ostatní soudy, v dalších případech se postupuje podle precedentu
právní obyčej
splnění znaků: – má konkrétní obsah
– vyžaduje dlouhodobé zachování
tohoto pravidla
v příp.porušení vynutitelnost st.orgány