10. Výklad práva, jeho druhy, analogie práva – analogie zákona

Výklad práva
výkladem práva rozumíme objasnění smyslu a obsahu právních norem, vyjádřených v normativních aktech, za účelem jejich pochopení a používání v souladu s principy zákonnosti
Výklad práva a metody výkladu můžeme dělit podle různých hledisek:
podle subjektu, který výklad provádí
podle metody a způsobu výkladu
podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření
podle dosahu výkladu
výklad práva podle subjektu, který výklad provádí
rozlišujeme: 1) výklad Ústavního soudu ČR podle Ústavy
– je obecně závazný
– dojde-li po provedení řízení ÚS k závěru, že zákon nebo jeho
jednotlivé ustanovení je v rozporu s úst.zákonem, nálezem
rozhodne, že takový zákon nebo jednotlivá ustanovení se
zrušují dnem, který v nálezu určí
2) výklad vyšších soudů, pokud je určen k sjednocování rozhodov.
činnosti soudů
– není právně závazný, přesto jej však nižší soudy zpravidla
berou v úvahu při řešení konkrétních případu
3) výklad orgánů aplikujících právo
– podávají orgány (soudy, orgány státní správy)
– je závazný pouze pro konkrétní řešený případ
4) výklad doktrinální
– je založen na vědeckém zkoumání platných právních norem
– není právně závazný, ale ve značné míře ovlivňuje praxi
5) výklad oficiální
– výklad nadřízeného orgánu podává státní orgán pro podřízené
orgány, organizace a pracovníky
– pro ně je závazný jako interní instrukce