Stát, struktura státní moci.

Pojem státu – stát je určitou formou organizace společnosti, jejíž specifikum je adekvátní době, regionu a dalším faktorům, je to politická forma organizace společnosti. Organizace lidské společnosti, jejíž forma zahrnuje: sociální a ekonomickou nerovnost, orgány vytvořené k řízení společnosti, donucovací aparát – je státní formou organizace společnosti.
Znaky státu – a) zvláštní veřejná moc – státní moc
b) územní organizace obyvatelstva
c) suverenita a výlučnost
d) existence daní a poplatků
e) existence práva
ad a) státní moc nevykonává společnost jako celek, ale zvláštní, nad společností postavená instituce – státní mechanismus (aparát). Ne každá složka státního mechanismu má moc. Složky disponující mocí se nazývají státní orgány. Státní orgány mají pravomoc dávat závazné pokyny jiným orgánům, organizacím, právnickým a fyzickým osobám, na rozdíl od ostatních orgánů mohou rozhodnout o použití státní moci. Mezi další složky státního mechanismu patří úřední osoby, tj. osoby oprávněné dávat závazné pokyny pracovníkům státního aparátu, kteří jsou jim administrativně podřízeni (hygienik, velitel vojenského útvaru apod.)
Pravomoc – oprávnění, popř. povinnost uskutečňovat státní moc, která je přitom vykonávána určitým způsobem a určitými metodami. Pravomoci normotvorné (vydávání právních norem), zákonodárné, ústavodárné. Výkonná a nařizovací pravomoc –běžná řídící činnost– st. správa. Další pravomoci – zřizovací, schvalovací, rozhodovací. Zvláštní pravomoci – kontrola, dozor a dohled. Formy realizace státní moci: a) koncentrace moci – diktatura; b) dělba moci.
Teorie dělby moci – zásada oddělenosti: a) výkon jednotlivých mocí zvláštními orgány (oddělenost, samostatnost a nezávislost); b) neslučitelnost těchto mocí v rukou jediné osoby; c) nezávislost mocí na sobě navzájem – různý způsob nabytí moci (zákonodárná – zvolený zastupitelský orgán, výkonná – panovník a jím jmenovaní úředníci, soudní moc – nezávislé soudy. – zásada rovnováhy mocí a vzájemných brzd – možnost vzájemného omezení moci (soudy – odsouzení, prezident – amnestie)
ad b) územní organizace obyvatelstva – princip teritoriality – státní moc a právo určitého státu se vztahují na území státu, na všechny, kdo pobývají na tomto území.
ad c) suverenita (svrchovanost) státu je nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci jak uvnitř, tak vně hranic státního území. Vnější – státy jsou si rovny. Vnitřní – veškeré obyvatelstvo, ale i politické organizace jsou státu podřízeny.
výlučnost – stát je jedinou organizací svého druhu na daném území