Obsah právního úkonu

Obsahem právního úkonu rozumíme určení právních následků, které z něho mají vzniknout.
Podstatné složky obsahu – mají charakter podstatných náležitostí právního úkonu ( druh práce, místo výkonu práce, den nastoupení do zaměstnání )
Pravidelné složky – bývají obvykle součástí PÚ takového typu ( mzdové zařazení, sazby… )
Nahodilé složky – jsou součástí PÚ jen někdy
podmínky PÚ – určení účinnosti PÚ na nějaké nejisté okolnosti
stanovení času – určení účinnosti PÚ na době
Platnost právního úkonu
stav, kdy úkon je pro jeho účastníky závazný (nemůže být libovolně měněn). Platnost PÚ je podmínkou účinnosti PÚ.
Účinnost právního úkonu
nastanou právní následky (vznik, změna, zánik právního vztahu), ke kterým úkon směřoval.
( většinou účinnost = platnost, ale účinnost může být odložena podmínkou nebo stanovením času )
Nesplňuje-li úkon podstatné náležitosti, je vadný
Následky vad právních úkonů – nejčastěji to je neplatnost
Neplatnost absolutní – PÚ nevyvolává předpokládané právní následky. Nelze vyžadovat plnění. Bylo-li plněno, vzniká straně neoprávněný majetkový prospěch, který musí vrátit.
Možnost dovolat se absolutní neplatnosti není omezena žádnou lhůtou.
Neplatnost relativní – PÚ je platný do doby, než se oprávněná strana neplatnosti dovolá. Do té doby musí být plněno. Po dovolání pozbývá PÚ právních účinků a to od svého vzniku. Relativní neplatnost musí být uplatněna v určité lhůtě: promlčecí (Obč. pr.) nebo prekluzivní (pracovní právo).
Konvalidace
( zhojení neplatnosti PÚ ) – např. organizace dodatečně schválí úkon, který jejím jménem učinil někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn.
Druhy právních úkonů
Jednostranné – projev vůle jednoho subjektu (závěť)
Dvou a vícestranné – smlouvy a dohody.
Adresované ( reklamace ) a neadresované ( veřejný příslib ) – zda musí být někomu adresovaný či nikoli, mají-li nastat právní následky, k nimž úkon směřuje.
Reálné a volní – zda je nutné vedle projevu vůle reálné chování ( např. odevzdání věci u přepravní smlouvy ) či nikoli, mají-li nastat následky, k nimž úkon směřuje.
Formální a neformální
Úplatné ( většina ) a bezplatné ( darovací smlouva ) – zda strana, která činí právní úkon, má na základě tohoto úkonu obdržet majetkovou hodnotu ( v penězích nebo jinak )
Pojmenované ( nominální ) a Nepojmenované ( innominální ) – zda právní normy tyto úkony výslovně upravují ( a pojmenovávají – „smlouva o uskladnění“ )
Z hlediska systému práva – pracovně právní úkony, občanko právní úkony…
Vnitřní výhrada ( tzv. mentální rezervace )
ten, kdo projevem vůle učinil, ve skutečnosti následky, k nimž jeho projev vůle směřuje, nechce, ale tuto výhradu nedá najevo. Nemá právní význam.
Dissimulace
( u dvou či vícestranných právních úkonů ), kdy účastníci předstírají, že činí jiný úkon, než tomu je ve skutečností. Např. prodej místo darování. Dissimulovaný ( zastřený ) úkon je v zásadě platný.