Zpětná působnost

Retroaktivita – zpětná působnost právní normy – upravuje i právní vztahy, vzniklé před dnem, kdy norma nabyla účinnosti. Je vyloučena v právu trestním
Nepravá zpětná účinnost – případy, kdy vznik právního vztahu se posuzuje podle normy účinné v době vzniku právního vztahu, avšak obsah právního vztahu, práva a povinnosti subjektu se posuzují podle normy nové např. manželství uzavřené v době před platností zákona o rodině.
Prostorová působnost právní normy
rozsah, v jakém se norma použije se zřetelem k místu.
PN s působností na celém území států – zákony
PN s omezenou působností na určitou část – obecní vyhlášky
nejsou ve vztahu vyšší a nižší normy!!!
V určitých případech mají PN působnost mimo území státu (občan ČR může být i v zahraničí stíhán podle našich zákonů).
Osobní působnost právní normy
většinou uvedeno v prvních paragrafech – na které subjekty se vztahuje
Nejčastěji se PN vztahuje na všechny osoby nalézající se na území státu ( viz definice státu )
VÝKLAD PRÁVA
Výklad práva
Výklad práva ( interpretace práva ) – je postup vedoucí k objasnění smyslu a obsahu právních norem vyjádřených v pramenech práva za účelem jejich pochopení a použití na konkrétní případ v souladu s principy zákonnosti.
Výklad práva musí být objektivní – nemůže dávat textu jiný smysl ( subjektivní výklad ), než jaký mu dal zákonodárce.
Dělení výkladu práva
Podle subjektu, který výklad podává:
Výklad Ústavního soudu – je obecně závazný
Výklad vyšších soudů – pokud je určen k sjednocování rozhodování činnosti soudů. Není právně závazný, ale bývá respektován
Výklad orgánů aplikujících právo – zejména soudů nebo OSS. Je závazný pouze pro konkrétní případ
Výklad oficiální – výklad nadřízeného orgánu. Je závazný pouze pro podřízené jako interní instrukce
Výklad autentický – výklad podává orgán, který sám NPA vydal
Výklad doktrinální – je založen na vědeckém zkoumání platných PN. Není právně závazný, ale praxi značně ovlivňuje ( učebnice, komentáře zákonů )