Pravomoc – oprávnění popř. povinnost vykonávat státní moc určitým způsobem
– dělí se na zákonodárnou, výkonnou a soudní, která je nezávislá na státu
1. Pravomoc zákonodárná – výkon moci je prováděn prostř. vydávání právních norem
2. P. výkonná – vykonává tyto zákony
3. P. soudní – trestá zločiny a rozhoduje spory
4. P. kreační ( zřizovací ) pravomoc zakládat vlastní organizace
5. P. schvalovací – schvalování postupů podřízených atd…
Teorie dělby moci: 2 zásady ( Ch. Montesquieu – 17/18 stol. )
1. zásada oddělenosti, samostatnosti a nezávislosti moci ( neplatí v totalit. státech )
samostatnost znamená, že nejsou ve vztahu nadříz. a podříz.
nezávislost mocí na sobě co do podmínek nabytí moci
2. zásada rovnováhy mocí a vzájemných brzd (soud odsuzuje x prezident amnestie )
Územní organizace obyvatelstva
stát organizuje obyvatelstvo podle území – tzv. „ územní organizace obyvatel „
státní moc a právo se tedy vztahují na všechny na daném území.
( nikoli jako dřív dle státní příslušnosti či společenské vrstvy )
Státní suverenita a výlučnost
Suverenita je nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci vně nebo uvnitř státního území
Výlučnost znamená, že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území.
Existence daní a poplatků
– příspěvky od občanů státu k udržování státní moci
Existence práva
tj. pravidel chování, které regulují vztahy mezi lidmi, lidské chování a jednání tím, že dopředu stanoví závazná pravidla.
