SOUTĚŽNÍ PRÁVO

je právo fyzických a právnických osob, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé ( SOUTĚŽITELÉ ) svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského procesu a sdružovat se k výkonu této činnosti, jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. ( antimonopolní právo, nekalá soutěž ).
I když je to upraveno pouze v ObchZ, je důležité rozlišovat, zda jde o vztah obchodně-právní nebo občanskoprávní. (podnikatel/ nepodnikatel)
Pokud porušení soutěžního práva má následky i v zahraničí, řeší se to podle mezinárodní úmluvy. Nestanoví-li ta jinak, potom podle národního zákonodárství států, kde účinky nastaly.
Zneužití účasti v hosp. soutěži je buď nekalá soutěž nebo nedovolené omezování hospodářské soutěže.
NEKALÁ SOUTĚŽ
je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé ( nemusí nastat ) přivodit újmu ( materiální, nemateriální ) jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.
Nekalá soutěž je zakázána.
Dobré mravy soutěže = zásady poctivého soutěžního styku
Patří sem zejména:
klamavá reklama
šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím tomuto podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
klamavé označení zboží a služeb
každé označení, které je způsobilé vyvolat v hosp. styku mylnou domněnku, že takto označené zboží, nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.