Tropy- základní klasifikace:
- protože metafora je velmi oblíbených prostředkem básnického pojmenování, některé její druhy byly utříděny a označují se zvláštními názvy
Tropy metaforické: personifikace:
- z latinského slova persóna- osoba, facere- dělat
- umělecký prostředek z oblasti tropů, připodobňující neživé předměty nebo jevy bytostem živým
- vyskytuje se ve folklóru i umělecké literatuře jako jeden z působivých uměleckých prostředků
- její nejrozšířenější podobou je antropomorfizace, kdy jevy a předměty z neživé přírody nebo zvířata dostávají atributy lidské bytosti, např. potok zpíval, kámen promluvil, slunce se smálo a vilo věnce, apod.
- někteří badatelé chápou personifikace jako typ metafory
- personifikace- přenos pojmenování lidských vlastností a jednání na neživé věci a abstraktní pojmy
- personifikace přivedla věci do světa lidí, oživila neživé věci slovesy, přívlastky a přídavnými jmény, jež byly vyhrazeny pouze člověku a zapojila věci do dějů, v nichž hrají společně s člověkem nebo ho zastupují, pokud nezačnou jednat samy, pozorovány lidmi z dálky a poznamenány jejich strachem, radostí, sny či vzpomínkami
- personifikace v literárních ukázkách:
Ó jak plakaly šlehačkové dorty, že už
nemohou dosyta rozplácávat na nosech hrdinů! Ó jak tesknily kalhoty po vášnivém dotyku Bagančat.
Ludvík Kundera
Dveře se rozletí. Lampa zhasne. Vejde noc a za ní pes. Větev z akátu pod okny korunuje meluzínu.
Konstantin Biebl
Hrdliččin zval ku lásce hlas, Kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech, Květoucí strom lhal lásky žel, Svou lásku slavík růži pěl, Růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol. Karel Hynek Mácha
- založena na přenášení vlastností a činností živých bytostí na věci neživé
- přenáší vlastnost živé bytosti na věc, věc se chová jako kdyby vycházela přímo z ní nějaká činnost (dveře se otevřely, slunce vyšlo)
- v tematické oblasti se personifikace uplatňují zejména v pohádkách a bajkách
- někdy je personifikace rozvinuta v celý syžet (O dvanácti měsíčkách)
- např. Jaroslav Seifert: Zpráva o demolici ze sbírky Býti básníkem
