rým homonymní:
- dvě slova, která sice stejně znějí, ale mají jiný význam
- rýmové echo: rým, v němž je jedno rýmující se slovo obsaženo v druhém slově rýmu
- podle kmenové části slova nebo odvozovací přípony (dělení se zakládá na sémantické stránce rýmu):
- rým štěpný: rýmuje se kmenová část slova (např. rána- dána, spálil– chválil)
- rým planý: rýmují se odvozovací přípony (např. milovati- hodovati)
- rým koncový: je- li rým umístěn na konci metrické řady, rýmy na konci veršů
- vnitřní rým: rýmuje- li se konec poloverše a konec verše
- sporadický rým: rým, který se vyskytuje v jinak nerýmovaném textu ojediněle, rýmová shoda, které není využito systematicky
- Tematická výstavba literárního díla.
motiv- v teorii literatury = základní, nejjednodušší tematická jednotka díla, významová jednotka, nejmenší celistvost podávající věcnou informaci o situaci, určuje směřování díla
- motivy:
- hlavní
- vedlejší
- dynamické: vnášejí do děje pohyb (epika)
- statické: děj zastavují (př. popis předmětu, líčení přírody, lyrika)
- volné: nesouvisejí přímo s tématem
