1. Fáze: zjišťování skutkového stavu:

– podnět státnímu zástupci, ten podá obžalobu – zástupce to podá k okresnímu soudu – odvolání ke Krajskému soudu, (možnost dovolání k NS, NS se ale nemusí zabývat) – u soudu: státní zástupce z důkazů předložených policií sestaví obžalobu, soudce dává možnost občanovi, aby to vyvrátil, soudce se přikloní k jednomu z nich
– u KS můžou začínat obě řízení, a to v případě, že se jedná o větší finanční položky, nebo porušování ve velkém – v tomto případě odvolání k Vrchnímu soudu (možnost dovolání k NS, opět se nemusí zabývat)
FÁZE: 1. fáze: zjišťování skutkového stavu – zjišťuje se, jestli vůbec k něčemu došlo (u TŘ prokazování viny, u OSŘ taky) – zásada volného hodnocení důkazů = důkazy se hodnotí tak, že se žádnému nedává větší síla (např. svědek a záznam na kameře v opačném tvrzení jsou na stejné úrovni) – zásada formálního hodnocení důkazů = jednomu důkazu se dává větší hodnota (používalo se ve středověku, třeba při mučení, dnes jen někde ve světě) – důkazy přímé, nepřímé: nahrávky, listiny, svědectví, znalecký posudek, stopa v blátě (Vinetou ) – skutková podstata u TŘ: vždycky, když je jakákoliv pochybnost, že to ten člověk nespáchal, ten člověk se nikdy nesmí odsoudit (in dubio pro reo = v pochybnostech ve prospěch) – skutková podstata v OSŘ: malé pochybnosti nevadí – skutková podstata ve správním řízení: malé pochybnosti taky nevadí – OSŘ: není 100% nutné řízení – TŘ: vždycky musí být řízení 2. fáze: právní hodnocení – podřazování pod nějakou právní normu – fáze interpretace – vyložení pravého smyslu právní normy (zabývá se hermeneutika), je to největší problém celého právního procesu, PN jsou nedokonalé – 4 druhy interpretace:

• podle metody – výklad autentický: interpretuje státní orgán; výklad legální: orgán aplikující právo (policie, úřad); výklady doktrináln