Funkce sout. práva

zajišťovat vzájemné rovnovážné fungování soutěže mezi třemi hlavními okruhy účastníků – podnikateli, spotřebiteli a veř. zájmem
– sout. právo samo o sobě podmínky existence soutěže nevytváří, pouze může k jejímu vytvoření přispět
– všechny tři typy účastníků by měly působit ve vzájemné rovnováze k zajištění růstu ekonomiky a stability společnosti
etika podnikání – vliv na ni má rozhodovací praxe úřadů pro hosp. soutěž a soudů i výklad obsažený v judikatuře a odborné literatuře
soutěžní politika – soubor opatření a záměrů, která prosazuje určité uspořádání ekonomiky
principy sout. práva: *teritorialita -platí jen na území daného státu
*rovnoprávnost zahraničních a tuzemských osob – podle mezinár. smluv působí na základě vzájemnosti
*kogentní povaha norem
teorie hosp. soutěže – zvláštní případ ekon. teorií zabývající se otázkou utváření soutěžního prostředí
– hlavní teorie: *teorie dokonalé soutěže – její předpoklady se vyskytují v praxi jen zřídka – snaha o co největší liberalizaci je vždy omezena zásahy státu
*teorie čistého monopolu – přednosti koncentr. ekonomiky, ale vede k neefektivnosti z nedostatku konkurence; sout. právo má bránit zneužití monopolu, nikoli jeho eliminaci
*neoklasická teorie – naprostá svoboda tržního jednání sama o sobě zajišťuje ekon. efektivnost; role práva spočívá v zákazu určitých deformací soutěže
*funkční teorie – preferuje přirozený oligopol s tendencí k dočasným kartelům; právo má zasahovat proti zužování oligopolů i proti příliš velkému počtu podnikatelů
*teorie protiváhy – proti monopolu má být podporován jiný silný podnik
*teorie účinné soutěže (Harvardská škola) – sleduje odraz tržního chování v tržních výsledcích, účinná soutěž je ta nejvýhodnější prakticky uskutečnitelná
*Rakouská škola – vidí monopoly jako celkem prospěšné, nemají se plošně regulovat, ale individuálně komparovat a poté trestat jejich zneužívání
*ekonomická teorie práva (Chicagská) – podobná Rakouské, trh je posuzován dlouhodobě, státní monopoly se zakazují jako horší než soukromé
*teorie trhu schopného soutěže – snadný přístup i ochod na a z trhu, podobné dok. soutěži, ale nebrání oligo- či monopolům; právo trh nereguluje, pokud se reguluje sám
– výsledky ekon. teorií se však v právu mnoho neuplatňují, neboť nepodávají důkazy nutné pro rozhodování antimonopolních úřadů či soudů
právo proti omezení hosp. soutěže – postihuje nedovolené narušování soutěže ve formě vylučování, zkreslování nebo omezování soutěže ze strany jejích účastníků
– vztahuje se na monopoly (včetně přirozených ale mimo zákonných – pošta, krev a orgány apod.), trusty, kartely i zásahy stát. správy
práva k nehmot. statkům – ze soutěže jsou vyloučeny nehm. statky, k nimž ze zákona vznikají urč. osobám výlučná práva (patenty, ochr. známky, autorská práva aj.)
– toto výlučné postavení soutěž neomezuje, ale naopak stimuluje subjekty k větší soutěži
– nucená licence – proti zneužívání patentu či jiného výlučného práva (např. neposkytnutím licence a zároveň nevyužíváním statku) – tzv. problém existence a výkonu práva
– postih licenčních smluv, kde je nabyvatel práva nucen majitelem patentu přijmout příliš vysoká omezení