7. Trestné činy obecně nebezpečné
– jsou obsaženy v hlavě IV. zvláštní části; jde o trestné činy ohrožovací è následek spočívá ve vyvolání nebezpečí, k jejich dokonání stačí ohrožení objektu X pokud u těchto trestných činů dojde též k poruše: – je to okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby – je však třeba i potřebného stupně nebezpečnosti pro společnost – jindy se vznik poruchy vyjádří jako jednočinný souběh ohrožovacího TČ s poru-chovým – ale jen je-li ohrožení širší než porucha, jež z něho vzešla X je-li jejich rozsah stejný, jednočinný souběh je vyloučen – pokud jde o méně závažné poruchy, které provázejí závažné ohrožovací činy => předpokládá se, že jsou tyto poruchy konzumovány – vzhledem k vysokým trest-ním sazbám v ustanovení o obecném ohrožení – teorie rozlišuje konkrétní a abstraktní nebezpečí: – konkrétní nebezpečí – reálné ohrožení určitého existujícího předmětu útoku – je třeba dokazovat, že k ohrožení došlo (např. u obecného ohrožení) – abstraktní nebezpečí – situace, v níž konkrétní nebezpečí zpravidla vzniká, ale nezáleží na to, zda skutečně vzniklo (např. u nedovoleného ozbrojování) – dále se rozlišuje bezprostřední a vzdálené nebezpečí: – bezprostřední nebezpečí se vyžaduje nejen u obecného ohrožení, ale podle praxe i v § 182, 184, 189, 190 – vzdálené nebezpečí postačí například u TČ podle § 186 nebo 193 – společným objektem je bezpečnost života a zdraví lidí a bezpečnost majetku – pojem
