5. Úplatkářství
– společným objektem je zájem na řádném, nestranném, nezištném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu – pro trestnost úplatkářství se vyžaduje, aby mezi úplatkem a obstaráváním věcí obecného zájmu byla souvislost – úplatkem může být i nemajetkový prospěch – hodnota úplatku není blíže vymezena – za úplatek se nepovažuje obvyklé spropitné jako výraz spokojenosti zákazníka za poskytování služeb; v oblasti výkonu státní moci a samo-správy a činnosti veřejných činitelů nelze tolerovat žádné úplatky – ani nepatrné hodnoty – o úplatek půjde i tehdy, nesměřuje-li k nezákonné výhodě
– PŘIJÍMÁNÍ ÚPLATKU – § 160 – objektivní stránka – tři alternativní formy jednání: – přijetí úplatku – § 160 odst. 1 – přijetí slibu o poskytnutí úplatku – postačí, že pachatel učiněnou nabídku neodmítne a souhlasí s ní – § 160 odst. 1 – žádání úplatku – § 160 odst. 2 – odst. 2 je ve vztahu k odst. 1 speciální => jednočinný souběh je vyloučen – ve druhém a třetím případě je nerozhodné, zda pachatel úplatek dostal či nikoli è čin je dokonán již přijetím slibu anebo žádostí o úplatek – pachatelem může být jen osoba, která má účast na obstarávání věcí obecného zájmu (zvláštní subjekt); kdo zprostředkuje úplatek => je pomocníkem TČ – subjektivní stránka – vyžaduje se úmysl – je možný jednočinný souběh podle § 160 se zneužíváním pravomoci veřejného činitele