ZÁKAZ ČINNOSTI – § 49 – 50

– účelem je především zabránit pachateli v dalším páchání TČ, k němuž by mu tato činnost mohla vytvořit podmínky (užívá se hlavně u TČ spáchaných při řízení moto-rových vozidel a u TČ majetkového a hospodářského charakteru) – činnost, kterou lze zakázat, musí být vždy v nějaké užší souvislosti se spáchaným TČ; tato činnost záleží buď ve výkonu urč. zaměstnání, povolání či funkce // nebo jde o čin-nost, k níž je třeba zvláštního povolení // nebo jejíž výkon upravuje zvláštní předpis – zakázat lze i činnost, která vyžaduje povolení, ačkoliv k ní pachatel povolení neměl; a také lze zakázat činnost, k jejímuž výkonu není třeba zvláštního povolení, ale kterou stačí např. podle ŽZ jen oznámit – tento trest lze uložit na dobu od jednoho roku do deseti let (§ 49 odst. 1); tuto dobu neprodlužuje doba, po kterou odsouzený zákaz nerespektuje, nebo je ve vazbě X prodlu-žuje ji pouze výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 49 odst. 3) – do této doby se započítává doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, jež je předmětem zákazu, v souvislosti s TČ odňato, anebo na zákla-dě opatření státního orgánu již nesměl tuto činnost vykonávat – jako samostatný trest ho lze uložit pouze u těch TČ, u kterých to TZ ve zvláštní části dovoluje; jinak ho lze uložit i vedle jiných trestů – porušování režimu výkonu trestu zákazu činnosti se posuzuje jako TČ maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 c) – podle § 61 odst. 2 je možné podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu – po výkonu poloviny tohoto trestu, pokud odsouzený dokázal způsobem svého života, že další výkon trestu není nutný, anebo jestliže soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného è zkušební doba se stanoví až na pět let, ale ne na kratší dobu, než zbytek trestu – opětovné upuštění od výkonu téhož trestu zákazu činnosti není možné – ostatní otázky podmíněného upuštění jsou upraveny v § 64 odst. 1, 2, 3 a 5 – byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen