není upravena pouze v OZ, ale také např. v ObchZ, některá speciální ustanovení obsahuje též zákon o cenných papírech, zákon na ochranu spotřebitele (634/1992 Sb.) apod. smluvní převod vlastnického práva za protiplnění (zaplacení ceny). Podstatné náležitosti:

• vymezení předmětu koupě (viz níže)
• stanovení kupní ceny – nejčastěji se výše ceny stanoví určitou peněžitou částkou, k platnosti stačí, když smlouva obsahuje postup při určení výše, některé ceny jsou regulovány cenovými právními předpisy – sjednaná cena musí být s nimi v souladu
• z projevu stran musí vyplývat, že má dojít k převodu práva (toto vyznívá např. z názvu smlouvy)

Předmět koupě

věc, kterou má prodávající odevzdat kupujícímu rozlišování: věc individuálně určená – smlouva musí obsahovat údaje, které ji dostatečně odliší od jiných věcí stejného druhu, věc musí v době uzavření smlouvy existovat, jinak je smlouva neplatná pro počáteční nemožnost plnění (§ 37 odst. 2 OZ), je většinou nezastupitelná (ve smlouvě může být dohodnuta zastupitelná povaha), při zániku věci jednotlivě určené po uzavření smlouvy nastává dodatečná nemožnost plnění a závazek zaniká může jít také o věc hromadnou, která je souborem samostatných věcí tvořících určitý celek – např. knihovna, podnik. věc určenou druhově (určen počet kusů, hmotnost, množství,…) – její jakost nemusí být ve smlouvě uvedena, stanoví ji zákon (§ 496), zastupitelnou povahu -> závazek trvá i po zániku věci, kterou měl prodávající připravenu, musí obstarat novou věc stejného druhu, věc nemusí ani existovat v době uzavření smlouvy, je třeba odlišit koupi věci budoucí od koupě naděje:

• koupě věci budoucí -> riziko nese prodávající (je odpovědný za nesplnění závazku, jestliže věc kupujícímu neodevzdá); sem patří tzv. kupní smlouvy na nádobí
• koupě naděje -> riziko nese kupující