Ochrana držby
– praetorská interdikta – chránila držbu jako faktický stav, byla dvojí:
- interdikta sloužící k ochraně držby před rušením – rozlišována podle toho, zda chránila před rušením držby u movitostí či nemovitostí – u nemovitostí – interdictum uti possidetis, u movitostí – interdictum utrubi
- interdikta sloužící k ochraně držby před jejím odnětím – praetorské příkazy adresované vždy jen rušiteli.
Vznik držby (nabytí) – aby byla získána, bylo třeba tento stav vždy realizovat. Fyzické ovládání corporalis possessio se nabývá uchopením věci. U movitých věcí mělo být uchopení věci spojeno s možností na věc dále působit. U nemovitých stačí vstup na pozemek nebo ukázání pozemku. Nejvíce však záleželo na tom, zda k nabytí držby docházelo s vůlí dosavadního držitele či bez ní. S ní – záleží uchopení obvykle jen v odevzdání věci (držitel dal nabyvateli věc k dispozici, dopravil ji do jeho bytu …). Bez ní – právní jednání vedoucí zpravidla k nabytí vlastnického práva (držbu získává při darování mezi manželi obdarovaný, ať k převodu vlastnického práva – neboť platil zákaz darování mezi manželi – ani dojít nemohlo. Ztráta držby – nastává odpadne-li jeden ze znaků držby nebo oba (ztrácí možnost působit fyzicky na věc, nebo vůli s ní nakládat). Ztráta držby corpore – trvalá ztráta možnosti působit na věc fyzicky. Ztráta držby animo – držitel dává na jevo vůli, že věc nechce nadále ovládat jako vlastník, vůle mohla být projevena i mlčky (konkludentně). Ztráta držby animo et corpore – odpadnutí obou znaků. Zánik držby smrtí držitele, zničením věci (reálným nebo právním).
