28) Possesio detentio – základní rozdíl mezi držbou a detencí, vznik a zánik držby, ochrana držby poskytnutá praetorem.

Držba (possesio)– faktická všeobecná moc nad věcí. Na rozdíl od vlastnictví je držba panstvím faktickým. Musí splňovat dva požadavky, fyzické ovládání věci, které musí být doprovázeno ovládat věc jako vlastník, druhý požadavek vyjadřuje vůli držitele mít věc naprosto a úplně pro sebe. Pojetí držba – dvě protichůdná východiska –

• přesvědčení, že faktický stav odpovídá stavu právnímu (držba v tomto smyslu byla považována za projev vlastnického práva)
• držba může vystupovat jako svébytný jev (soulad mezi stavem právním a faktickým nemusí být naprostý). Držba jako faktický stav není samostatným právem nýbrž pouhou skutečností.

Držba, která byla posuzována jako faktický stav, který byl posuzován odděleně od vlastnictví. Rozhodující pro samostatné posuzování držby byly dva případy – praetorská ochrana držby, nabývání vlastnického práva vydržením. Ochrana držby – se opírá o představu, že mezi faktickým a právním stavem panuje soulad (držitel je vlastník). Naopak vydržení je představa, že držba může mít samostatný význam. Corporalis possessio – první z pojmových znaků držby – vyjadřuje úzký vztah mezi držitelem a věcí, kterou ovládá. Animus possidenti – stav vůle, který se projevuje držitelovým působením na věc. Obojí musí být uskutečněno, aby ovládání bylo držbou. Ve všech uvedených případech hovoříme o přirozené držbě, neboli o naturális possessios – držba skutečná – nebyla jako držba chráněna – později nazváno detence. Detence – je stav fyzického působení na věc, které vykonává ten, kdo má věc u sebe, nikoliv však pro sebe. Detentor má fyzické ovládání věci, nemá a nemůže mít vůli působit na věc jako na vlastní (má jí v zápůjčce). Předmětem držby mohla být jen věc, která mohla být předmětem vlastnického práva. Složená věc pouze jako celek. Věc hromadnou jako celek držet nelze. Při držbě je třeba rozlišovat: Držbu v dobré víře – držitel nemusí být vlastníkem věci, někdy ví, že vlastníkem není, ale domnívá se, že svou držbou nepůsobí nikomu újmu. Držba ve zlé víře – zloděj, lupič nebo i nepoctivý nálezce.