18. Luhmann v této souvislosti rozlišuje systémy na -utvořené člověkem allopoietické např. stroj…
Luhmann v této souvislosti rozlišuje systémy na -utvořené člověkem allopoietické např. stroj, -a systémy, které se utvářejí samy ze sebe autopoietické. ) Autopoetické- – organismy, které fungují v médiu života -systémy, které fungují v médiu vědomí, psychiky- jako je jazyk, teorie- systém idejí apod. -společnost, která funguje v médiu komunikace společnost utváří řada subsystémů, mezi které patří i právo ———————————————————— – funkci každého systému je sebeidentifikace, potvrdit sebe sama ve svých funkcích; Právo je tedy: – autopoietickým systémem – tzn. právo ke své existenci nepotřebuje žádný jiný systém, ekonomii, morálku nebo politiku on jen tyto systémy pozoruje a pokud nazná, že nastaly v pozorovaných systémech zásadní změny, tak přistoupí také ke své změně. – Funkci práva je potvrdit sebe samo jako právo: „Právo je právo“ – právo funguje v médiu komunikace, která probíhá na základě kódu právo- neprávo – právo vytváří samo ze sebe své operace a tyto operace jsou poznamenány kódem právo-neprávo. – právo se tedy vztahuje samo na sebe; právní vztahy jsou zde potenci k dalším pr. vztahů – právní jazyk zde neslouží k porozumění práva ale k označení toho, co je právo; – proto i otázka legitimity práva zde nehraje žádnou roli, prostě právo je právo a tudíž není nutné prozkoumávat jeho správnost, platnost (správnost právu zaručují jeho operace) Právo si určuje svůj vlastní vývoj, své vlastní struktury organizuje se samo ze sebe: „Je to jakési perpetuum mobile.“
