6) Přednáška: REŽIMY ZBOŽÍ

Svobodná celní pásma (SCP) a svobodné celní sklady – §217

= není to celní režim, zboží tedy není pod přímou celní kontrolou – i přesto se zboží může kontrolovat
• svobodná celní pásma nemají charakter extoritoriality => vyjmuto z celního území, z geopolitického hlediska jsou však součástí našeho území
• hlavně v přístavech (hanzovní město Hamburk)
• v ČR jsou u Chebu a u Ostravy
• zboží je do SCP dopraveno bez celní kontroly a pouze na základě faktury nebo podobného dokladu
• zboží v SCP je dále zpracováno nebo uloženo a pak se dále pustí do oběhu nebo jde ven – je procleno
• nejsou pod celní kontrolou!!!
• SCP je ohraničeno plotem, hlídáno celníky
• zřizuje je a povoluje vláda
• zboží, které se nachází v celní cizině:
2 druhy SCP: a) obchodní – zboží se zde pouze umisťuje
b) průmyslové – zboží se zde zpracovává

Výhody u nás: zakládají se v zájmu podpory zahraničního obchodu + méně papírování (hlavně u přístavů)

Zvláštní řízení – §233

1/ zpětný vývoz zboží, které bylo dovezeno do země z jiných důvodů nebo omylem  jde zpátky, clo se vrací

2/ zničení zboží – např. napadeno škůdcem, hlídá se ochrana ŽP

3/ přenechání zboží ve prospěch státu – zboží dovezu a nemám na clo, Rakušák nabourá auto a nechá ho tu – to má charakter daru, lze zachovat jen zboží, které je prodejné

Vrácené zboží – § 234
• zboží je dovezeno z ciziny zpět k nám (hlavně z důvodu reklamace)
• clo se za takovéto zboží neplatí!!!
• deklarant vrací daň
• aby vrácené zboží bylo bez cla musí:
– být zpět dovezeno do 3 let – vrací se clo a DPH
– vráceno z té země, která byla cílovou destinací (země dovozu zboží)

Osvobození od cla – § 237 – uvedeno ve vyhlášce č. 136/98 Sb.

Vznik celního dluhu – § 238

Celní dlužník = deklarant a ten, v jehož prospěch je celní prohlášení učiněno (nepřímé zastoupení)
= osoba, která uvedla při celním řízení nesprávné informace a i ten, kdo porušil celní předpisy

Dluh vznikne okamžikem přijetí celního prohlášení. Dlužník je nejenom ten, kdo zboží nezákonně dovezl, ale i ten, kdo se podílel na dovozu i ten, kdo zboží získal, držel a přitom věděl, že se jedná o zboží, které uniklo celní kontrole.

Je-li více dlužníků, je každý z nich povinen zaplatit – viz. § 250 = ručení solidární.

Zajištění celního dluhu – § 254

– při silniční přepravě se platí vždy na silnicích při přejezdu zboží přes celní hranici
– celní dluh se zajišťuje:
1/ celní jistotou = dovezu zboží a než zaplatím clo, zaplatím určitou částku celnici
2/ ručením
ad 2) zajištění celního dluhu ručením = někdo ručí:
1/ globální moc = jeden ručitel za více celních dluhů (např. banka) = za více operací se ručí 1 jistinou
2/ paušální = za 1 dluh pro více dlužníků = 1 obchodní případ více dlužníků
3/ individuální = pro jeden případ = záruční listina pro jednotlivé případy

Celní jistina – § 259
– je možno zajistit dluh i šekem a akreditivem

Splácení celního dluhu – § 240
Pokud se nebude jednat o případy vyjmenované v § 264, do 10 dnů musí být celní dluh splacen (ode dne, kdy byl deklarantovi doručen výměr), u neobchodního zboží a u obchodního dovozu do 30 tis. Kč ode dne, kdy bylo ústně vyhlášeno.
výměr = jedna část JCD

Promlčení cla – § 282
• do 6ti let = promlčecí lhůta
• každá písemná upomínka má za důsledek běh nové promlčecí lhůty
• definitivně to končí po 20ti letech

Celní dluh zaniká:
§ 283 1/ zaplacením
2/ propadnutím zboží ve prospěch státu, zabráním, zničením
3/ dobrovolně zboží deklarant nechá státu
4/ vrácením a prominutím cla

vrácení cla = když clo bylo zaplaceno, lze do 3 let vrátit
prominutí cla = když ještě clo nebylo zaplaceno

vrácení v případě: zničení zboží, špatně vyměřené clo, clo zaplatil někdo, kdo k tomu nebyl pověřený – musí napsat žádost (poplatek 200,-) o vrácení nebo prominutí cla

Ulehčení platby cla – § 264
je možné:
1/ odklad cla – za dlužné clo se neplatí úroky
2/ posečkání cla – úroky se platí
3/ platby ve splátkách – buď odklad nebo povolení posečkání, ale se splátkovým kalendářem – celní dluh musí být zajištěn (např. ručením banky)