3) Přednáška: PŮVOD ZBOŽÍ A CELNÍ HODNOTA – Hlava VII. celního zákona

Původ zboží se musí zjistit, abychom zjistili, zda nejde o preferenční zboží. Aby se mohlo použít preferenční clo – musí být původním výrobkem tamního státu nebo značně přepracované, aby se změnilo jeho zařazení v celním sazebníku (číslo) – to co zde vyroste, odchová se, vytěží nebo vyrobí. Toto se velmi často obchází, aby se získal nárok na preferenční clo!

Stanovení původu:
• údaj dovozce z celního prohlášení
• vyhláškou ministerstva financí může být stanoveno, že u některých případů musí být předloženo osvědčení o původu zboží – to vydává obchodní komora daného státu
• pokud se celníkům nezdá původ zboží (dovozce bez důvěry) – má pochyby o deklarovaném způsobu zboží – celnice požaduje osvědčení o původu zboží nebo jiný důkaz, který původ zboží dokáže

Podílení se dvou a více států na jednom výrobku – §60
Původ zboží je tam, kde byla přidána největší přidaná hodnota nebo kde byla provedena operace dávající charakter výrobku.

Celní hodnota

Celní hodnota se používá při výpočtu cla – vychází z mezinárodní dohody, která je vlastně tzv. „článkem 7 z GATT“. Základem celní hodnoty je cena, za kterou se takové zboží prodává při vývozu ze země a to v plně konkurenčním prostředí.

Osoby ve spojení (zaměstnanci, příbuzní) – je třeba zkoumat, zda jejich spojení neovlivnilo obchodní vztah.

Existuje pět metod pro výpočet celní hodnoty:

1) Metoda převodní ceny
Tato metoda se používá v 95% dovozních případů. Zejména je třeba zkoumat, zda není hodnota ovlivněna (rabat, slevy). Základem převodní ceny = je hodnota skutečně placená + připočitatelné položky – součástí jsou obaly, nádoby, věci zapracované do výrobku, licence, dopravné, skladné, manipulační poplatek. Ale do celní hodnoty se nezapočítávají náklady na montáž, zaškolení, penále za pozdní platby, skonto, vrácené daně apod.

Příklad:

dovoz 5.000 litrů bavorského piva za 2000,- EURO při kurzu 30,-Kč/Euro = 60.000,- Kč
+ 10.000 lahví za 0,10 EURO = 30.000,- Kč
+ etikety a závěry = 15.000,- Kč
+ přeprava z Mnichova = 30.000,- Kč celková celní hodnota = 141.000,- Kč
+ pojištění 200,- EURO = 6.000,- Kč

2) Metoda – v případě, že za zboží není placeno – §68
V případě, kdy za dovážené zboží není placeno – podle §68 touto cenou bude hodnota stejného zboží dováženého ve stejném časovém období (ve stejnou dobu). Tedy hledáme úplně stejné zboží s výjimkou designu a musíme zároveň vyloučit dovozy z jiné země + zboží musí mít stejnou nákupní obchodní úroveň (z velkoobchodu – maloobchodu). Je nutné taktéž přihlédnout k různým množstevním rabatům. Pokud je více dovozů stejného zboží za různou cenu – uvažuje se cena nejnižší!

3) Metoda ?
Můžeme použít dovozy obdobného zboží sloužícího stejnému účelu a opět se postupuje podle metody 2).

Další metody jsou statistické, které se příliš nepoužívají:

4) Metoda podle jednotkové ceny

5) Metoda podle rozpočtu

Co když nemůžeme použít ani jednu z metod? – Tehdy je nutno použít tzv. znalecký posudek či katalogovou cenu.

Celnice může zpochybnit celní hodnotu v případě, že neodpovídá skutečnosti – tj. zboží je podhodnoceno či doklady nejsou pravé. Celnice do 15-ti dnů vyzve deklaranta, aby předložil doplňkový doklad o skutečné ceně. Když ani poté nezmizí pochybnosti, tak musí deklarant předložit jiný určený doplňkový doklad, který si jmenovitě vyžádá celnice.

Způsob přepočtu měn §78

Jak se přepočítává cizí hodnota na českou měnu? §78 celního zákona stanoví, že se cizí hodnota přepočítává podle kurzu ČNB vydaného 2.středu předchozího měsíce než bylo celní prohlášení podáno. Pro měny neuvedené v kurzovním lístku ČNB platí poslední kurz vyhlášení ČNB.

Devizové a celní právo – cvičení č. 2 (9.10.2003)

Doprav zboží přes hranice (dovoz a vývoz zboží) – §80

Obecné ustanovení o předložení zboží celnici – osoby dopravující zboží přes hranice jsou povinny zboží předložit celnímu úřadu na celní cestě.

Celní cesta = železniční, silniční či vodní úsek mezi státní hranicí a pohraniční celnicí + existují i vzdušné (letecké cesty) mezi hranicí a mezinárodním letištěm

Ministerstvo financí (MF) může stanovit, že některá přeprava se může konat i mimo celní cestu (např. přeprava objemných nákladů).
Prostory např. na Šumavě za Kvildou jsou bez kontrolních stanovišť – se sem pouze pěší či cykloturisté a nesmí převážet žádné zboží přes hranice – celníci s cizineckou policií dělají se namátkové kontroly!

Ten, kdo zboží do tuzemska dopravil, je dle pokynů celnice povinen dodat zboží příslušnému celnímu úřadu nebo na jiné místo určené celnicí (místo v podniku, firmě). Zboží musí být dodáno bez zbytečného odkladu a s neporušenou celní závěrou (celní plombou).

Celní závěra: a/ prostorová = uzavírá celý nákladní prostor (u kamionu drát, který drží plachtu)
b/ kusová = kvůli ztotožnění zboží

§ 83

• Kdo zboží dopravil či za něj převzal odpovědnost je povinen předložit ho k celnímu řízení.
• V určitých případech stačí jen informovat celní úřad – on hned povolí vyložení zboží bez účasti celníků či nikoliv.
• Celní správa neodpovídá za zdržení dopravního prostředku při kontrole na hranicích.
• Dle zákona je povoleno provádět kontrolu zboží i za jízdy.

Celní řízení – §99

• Stanovuje se pouze účel celního řízení – tím je rozhodnutí, zda se zboží propouští a do jakého režimu.
• Celní řízení je zaháheno v den, kdy je celnicí přijato celní prohlášení (tj. je provedena deklarace zboží) + přednostně se provádí u živých zvířat a u zboží podléhající rychlé zkáze.
• Celní řízení lze provádět i mimo celní prostor, ale je zpoplatněno (zejména SO+NE).
• Prohlášení se podává vnitrozemskému celnímu úřadu – pokud u dováženého zboží nelze provést snadno a účinně celní kontrolu (i vývoz). Toto prohlášení lze podat u kterého vnitrozemského celního úřadu.
• Zboží balené v pytlech, latěné, volně ložené (uhlí, jablka, cement), tekuté zboží – u něj lze snadno provést kontrolu na hranicích.