Zájem o živ. prostředí

Zájem o živ. prostředí , jeho stav a budoucnost se projevil celosvětově teprve v 60. letech 20. století. Důvodem byla skutečnost , že se začaly negativně projevovat urč. změny v živ. prostředí, které vznikly v důsledku předchozího nešetrného čerpání přír. zdrojů a nešetrných zásahů do křehké rovnováhy ekosystémů. Zvýšená aktivita v oblasti uzavírání mez. smluv – problematika ochrany živ. prostředí je zásadně problematikou přesahující hranice států a pozitiv. výsledků lze dosáhnout jen mez. spoluprací. Do dnešní doby bylo uzavřeno ke dvěma stům mnohostran. mez. smluv, týkajících se výhradně ochrany živ. prostředí.

Devegatace a deforestace je označení pro proces odstraňování rostlinného a lesního krytu, který může vést až k desertifikaci, tj. rozšíření pouště v postihnuté oblasti. Mýcení rozsáhlých lesních ploch má dalekosáhlé následky – ztráta sídlišť pro tisíce živočiš. a rostlin. druhů, půda zůstává odhalena erozi. Lesy dále ovlivňují klimatic. podmínky tím, že zadržují vláhu. K nejnehospodárnějšímu nakládání s les. porosty dochází v rozvoj. zemích (kácení tropic. deštných pralesů za účelem získání zem. půdy). Desertifikace vzniká jako výsledek nesprávného nebo nadměrného využívání půdy člověkem nebo dobytkem. Nadměrné spásání rostlin. krytu způsobuje jeho řídnutí a vysychání půdy, která pak podlehne erozi. Dalšími příčinami rozšiřování pouští je zasolování půd v důsledku nesprávných zavlaž. systémů a výše zmíněné deforestace.

Za globální problémy jsou dnes pokládány především:
1. globální oteplování
2. ztenčování ozónové vrstvy ve stratosféře
3. kyselá atmosférická depozice (kyselé srážky)
4. ohrožení biologické deverzity
Ačkoli nejde o typicky globální problémy, díky své vážnosti se jako problémy s dalekosáhlým dopadem označují
5. degradace půdy
6. kontaminace vod
7. produkce odpadů a havárie
8. lokální váleč. konflikty