Úmluvy směřující k ochraně biodiverzity
Úmluvy směřující k ochraně biodiverzity:
Ramsarská úmluva o mokřadech majících mez. význam především jako biotopy vodního ptactva – uzavřena r. 71, mokřady představují obrovskou škálu typů prostředí – např. delty řek, bažiny, mokřady vzniklé ve spojitosti s jezery, mokřady podél řek a potoků, rašeliniště, slatiniště, mokřadní lesy , člověkem vytvořené mokřady – rybníky, vodní nádrže, kanály atd. Mokřady poskytují sídliště pro stovky druhů vodního ptactva, ryb, obojživelníků, plazů , savců a rostlin, zmírňují období záplav a období sucha atd. I přes tyto jejich hodnotné funkce byly mokřady vysoušeny a znehodnocovány znečištěním. Úmluva byla jako první založena na myšlence, že ochrana ohrožených druhů by se měla soustředit na jejich sídliště. Každá smluvní strany určí vhodné mokřady na svém území k zařazení do Seznamu mezinárodně významných mokřadů.
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) – sjednána ve Washingtonu r. 73. Chytání živočichů a sběr rostlin pro účely obchodu je 2. nejzávažnější příčinou ubývání druhů na naší planetě (hned za ničením přír. stanovišť. K omezení obchodu lze uložit kvóty či jiné povinnosti a zákazy – opatření tohoto typu ale nemohou být úspěšná bez mez. spolupráce. Úmluva v zásadě zakazuje mez. obchod s divokými zvířaty a rostlinami, které jsou ohroženy vyhubením (viz seznam I v příloze úmluvy), dovoluje kontrolovaný obchod s druhy, jejichž přežití zatím není ohroženo, ale mohlo by se tak stát (seznam II). V seznamu III jsou zahrnuty všechny druhy, o nichž jakákoliv smluvní strana a prohlásí, že jsou v této zemi předmětem opatření k zabránění nebo omezení jejich exploatace (cílem je získání zahr. pomoci při zabezpečování domácí legislativy. K vývozu každého exempláře uvedeného v některé z příloh je třeba povolení. K dovozu se vyžaduje předložení povolení k vývozu a u druhů zařazených na seznamu I, pokud se jedná o výjimečné případy, na něž se nevztahuje uvedený zákaz, se navíc vyžaduje i povolení k dovozu. Sml. strany jsou povinny stanovit na svém území jeden či více výkon. orgánů oprávněných vydávat povolení dle této úmluvy , a rovněž jeden nebo více vědeckých orgánů. Vyžaduje se, aby státy přijaly řadu dalších opatření k zabezpečování dodržování úmluvy (penalizování obchodníků, konfiskování chráněných druhů atd.)