Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí

10.
Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí

Ekonomické nástroje buď finančně zatěžují ekologicky negativní aktivity (= nástroje negativní stimulace) nebo naopak zvýhodňují ekologicky šetrné chování ( = nástroje pozitivní stimulace). Obecně plní ekonom. nástroje tyto hl. funkce:
 stimulují ke snížení úrovně znečištění
 vytvářejí tlak na rozvoj ekologicky šetrných technologií
 představují dodatečný zdroj finančních prostředků na ochranu živ. prostředí.
Je jim vytýkáno, že zvyšují ceny produktů a přispívají tím k inflaci a že budí dojem jakési „legalizace“ práva znečišťovat.

Jsou zařazovány mezi prostředky donucování nepřímého – stimulují adresáty k ochraně ekonomicky, tj. nepřímo, zprostředkovaně (prostředky přímého donucení jsou např. administrativní nástroje – různá povolení atd.). Proč se tyto prostředky zavádějí ? – Ekonom. procesy mají vliv na stav živ. prostředí, ale ten kdo znečištění způsobil, není nucen zahrnovat si tyto následky do svých nákladů. Dochází tak ke vzniku tzv. negativních externích nákladů (negativní externality). Způsoby , jak přenést externality na původce poškozování živ. prostředí a realizovat tak požadavek, že udržování živ. prostředí v přijatelném stavu nemůže být zadarmo, musí hledat a uplatňovat stát.
Tyto nástroje působí na chování výrobců i spotřebitelů tak, že je ekonomicky zainteresovávají na ochraně živ. prostředí. Dávají jim možnost volby pro ekonomicky výhodnější řešení , které je zároveň ekologicky žádoucím chováním.

Nástroje pozitivní stimulace : určité činnosti, výrobky a technologie jsou ekonomicky zvýhodňovány , např. daňovou diferenciací, dotací cen , půjčkami s nižší úrokovou mírou atd.

Nástroje negativní stimulace : ekonomicky je znevýhodněno ohrožování a poškozování živ. prostředí , např. poplatky , odvody atd.