XIX) TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU (KRÁDEŽ, ZPRONEVĚRA, PODVOD, POJISTNÝ PODVOD, ÚVĚROVÝ PODVOD, PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU)

– Trestní zákon nerozlišuje movité a nemovité, ale např. krádež – je útokem pouze na věc movitou; nebo při pojistném podvodu jsou předmětem útoku prakticky jen peníze
– Pozn. Předmětem útoku může být i elektřina – – – nelze ji zařadit pod pojem věc

– z hlediska jednání a následku rozlišujeme 4 skupiny trestných činů:
a) obohacovací (např.krádež, zpronevěra, podvod)
b) poškozovaní (např. poškozování cizí věci)
c) „krádež užitku“ = futurum usus (neoprávněné užívání cizí věci)
d) Kořistění z trestného činu jiné osoby (podílnictví)

– rozhodující je hodnota, o kterou byl majetek poškozeného zmenšen, nikoliv obohacení pachatele
– subjektivní stránka – záleží v úmyslu – musí se vztahovat na všechny znaky objektivní stránky, tedy např. na okolnost, že jde o cizí věc

„Kdo poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.“

– svolení poškozeného vylučuje protiprávnost jednání, dodatečné svolení snižuje stupeň nebezpečnosti pro společnost
– trestní sankce – od nejnižších až k horní hranici 12 let odnětí svobody u obohacovacích t.č.; v úvahu přichází s odnětím svobody i peněžitý trest