KOMPETENCE (pravomoc a působnost)

státního orgánu je právně určena a vymezuje jeho právní subjektivitu – způsobilost státně mocensky řešit stanoveným způsobem stanovené případy.
Zastoupení
Zastoupení
Subjekty PV zpravidla jednají ( činí právní úkony ) samy. Smyslem zastoupení je umožnit, aby za určitý subjekt činil právní úkony někdo jiný.
Zastoupení se dělí na:
Zastoupení na základě zákona – rodiče jsou zákonnými zástupci nezletilých dětí
Zastoupení na základě úředního rozhodnutí – je-li občan zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li tato způsobilost omezena, činí právní úkony za něj soudem určený opatrovník
Zastoupení na základě smlouvy – zástupce obdrží od zastoupeného PLNOU MOC
Plná moc
Plná moc se dělí na:
generální – ve všech otázkách na území ČR
speciální – v určitých vymezených problematikách
individuální – v konkrétním případě
PRÁVNÍ ÚKONY v právních vztazích – POJEM, druhy, NÁLEŽITOSTI. Neplatnost právních vztahů
Právní úkon
Právní úkon lze definovat jako projev vůle subjektu, neuplatňujícího při něm mocenské oprávnění, směřující ke způsobení právních následků, tj. ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní normy s takovým chováním spojují.
Právní úkon směřuje ke způsobeni právních následků, které právní normy s takovými projevy vůle spojují.
Způsoby učinění právních úkonů:
Výslovně – právní úkon může být učiněn písemně, ústně, či jinými určitými symboly (písemná forma je v různých právních odvětvích dále specifikována)
Konkludentním činem – konání, z kterého ( se zřetelem ke všem okolnostem případu ) lze usoudit, že jde o projev vůle a jaký je jeho obsah ( vhození mince do automatu )
Tacitně ( mlčky ) – na rozdíl od Konkludence je projevem vůle nečinnost (mlčení). Mlčení je však projevem vůle jen tehdy, jestliže je z něj možno bez všech pochybností usoudit, že jde o projev vůle určitého obsahu.