10. V čem se liší Hobbesovo pojetí smlouvy od Rousseauova pojetí společenské smlouvy
Rousseau– se na rozdíl od svých předchůdců zajímá o to, jak je možné garantovat přirozená práva ve společnosti. V této souvislosti pak zpochybňuje přirozený stav jako zdroj práv a podmínku vzniku státu, respektive společenského stavu. Přirozený stav popisuje jako ideální stav, vzor toho, jak by to mělo být, aby nastal stav svobody a rovnosti Svobodu a rovnost jako základní lidská práva člověka již nepovažuje za absolutní nárok všech na všechno. Lidé chtějí v přirozeném stavu jen to, co plyne z jejich přirozených potřeb (pudu sebezáchovy) a z elementárního pocitu solidarity s jinými lidmi – zajímá se o podmínky zachování původní kvality přirozených práv, která spojuje s odstraněním příčiny všech druhů nerovnosti- soukromého vlastnictví- východisko- uzavření společenské smlouvy, která otevírá kvalitativně novou etapu vývoje občanské společenosti – práva lidí (občanů) jsou zde již zdůvodněna společnou (obecnou vůlí), kterou představuje společenská smlouva- zároveň vytváří podmínky reálné garance občanských práv – R. zpochybňuje základní kategorie klasické teorie přirozeného práva- kritika přir. práva
