16.Základní norma
Kelsen vychází z úvahy, že a) právní norma platí pouze a jedině proto, protože vznikla určitým specifickým způsobem podle určitého pravidla; b) takže musí existovat jakési hypotetické pravidlo, jehož fungování se projevuje tím, že schopnost aktu vůle mít význam normy je objektivní; podle tohoto pravidla se vytvářejí normy právního řádu c) Kelsen si představuje již právní řád jako autonomní volní systém, který není ničím a nikým vytvořen, ale sám o sobě disponuje pravidly svého uspořádání a fungování d) tento systém není vytvořen z částí tvořících jednotu celku, ale je hierarchicky uspořádáním fungujících strukturálních prvků- právních norem Závěr: – Základní norma jako hypotetické pravidlo uspořádání systému (řádu) nám umožňuje pozorovat právo jako právo, resp. právní normu jako právní normu – Díky této základní normě jako hledisku pozorování se dovídáme, že právní norma je právní normou proto, že patří do určitého právního řádu a do určitého právního řádu patří proto, že je platnou normou; – přináležitost do právního řádu činí (automaticky) právní normu platnou/správnou a potvrzuje její existenci.
