4) Veřejné ozbrojené sbory nebo veřejné neozbrojené sbory –

výkon státní správy hl. ve věcech správního dozoru (Policie ČR, Správa požární ochrany); zvláštní případ je celní správa; nezařazuje se sem armáda – 5) hlava státu – s výhradami; většina rozhodnutí prezidenta z oblasti státní správy patří do skupiny rozhodnutí, k nimž je nutná kontrasignace předsedy vlády, popř. člena vlády è nastupuje zde odpovědnost vlády, a proto nelze jednoznačně prohlásit prezidenta za vykonavatele státní správy – 6) státní úřady vykonávající státní správu mimo její organizační soustavu – spojují v sobě nezávislost a zároveň výkon státní správy; v jejich funkci jsou většinou dozor, rozhodovací a sankční funkce (např. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro ochranu osobních údajů) – nepřímí vykonavatelé: – zákonem na ně byl výkon státní správy delegován; nejdůležitějším případem delegace výkonu státní správy na jiný subjekt veřej. správy je přenesená působnost vykonávaná orgány obcí a krajů – § 105 Ú – zákon stanoví, které územní celky to budou a v jakém rozsahu budou přenesenou působnost vykonávat – přenesená působnost je vykonávána: – obecními úřady – pověřenými obecními úřady – obecními úřady obcí s rozšířenou působností – krajskými úřady – zvláštními orgány obcí a krajů – komisemi rad obcí – X není-li zákonem výslovně svěřena jinému orgánu obce či kraje – podle § 61/1 OZř je tato působnost rozdělena na: – obce, jejichž orgány vykonávají státní správu – obce, jejichž obecnímu úřadu byla svěřena působnost pověřeného obecního úřadu => širší rozsah než orgány obcí předchozí skupiny a ve větším správním obvodu – obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřad vykonává oproti předchozím ještě další přenesené působnosti a ve větším správním obvodu než pověřený obecní úřad