DRUHY VEŘEJNÉ SPRÁVY

dělení podle J. Hoetzla – str. 12 – organizační uspořádání: – neexistuje obecné organizační uspořádání veřejné správy, je takto prováděna ústava toho určitého státu – územní hledisko – ústřední, oblastní a obecní správa – věcné hledisko – politická (obecná) a odborná (specializovaná) správa – z hlediska subjektů – v kontinentálním právu se vychází z toho, že originárním nositelem veřejné správy je stát (=> bezprostřední veřejná správa), který ji může delegovat na jiné subjekty (ty jsou pak vázány ústavou a zákony státu) => zprostředkovaná správa – podle právní formy: – zda veřejná správa používá formy veřejného práva (=> vrchnostenská správa) nebo soukromého práva (=> fiskální správa) – vrchnostenská správa – nařízení, správní akt, donucovací opatření – fiskální správa – tehdy, jestliže stát nevstupuje do právních vztahů vrchnostensky, ale z pozice rovného partnera ve věcech finančních a státního majetku – ale vedle nich jsou další správní aktivity, kde podřízení veřejnému n. soukromému právu není jednoznačné – podle úkolů: – podle toho, zda vrchnostensky zasahuje nebo zabezpečuje či obstarává (ale ne formou hospodářské výdělečné činnosti) – rozlišují se oblasti veřejné správy podle úkolů, které mají plnit è základní oblasti jsou správně politická, správně hospodářská, sociální a kulturní, ekologická X to je příliš rozsáhlé è proto se uplatňuje hlubší dělení na správní odvětví