HISTORIE SPRÁVNÍHO PRÁVA V ČESKÝCH ZEMÍCH
ve stavovském státě – stát má v rukou jen část veřejné moci; nerozlišují se soudy od správ-ních úřadů a proto ani věci soudní a správní – za panovnického absolutismu => policejní stát – vytvořen aparát, který účinně a jako své povolání zabezpečoval potřeby státu; právo panovníka zasahovat do všech sfér života lidí v rámci teorie, že panovník jedná v obecném zájmu, který musí mít přednost před zájmem soukromým, panovník má vyhrazeno autokratické rozhodování ve věcech veřejných è od právních poměrů se odlišují poměry veřejné – ty jsou vyloučeny z práva a je vyloučena existence subjektivních práv jednotlivců; správní rozhodnutí úřadů jsou akty jednostranně závaznými => časem dochází přece jen k nějakým omezením (teorie přirozeného práva, o dělbě moci,…) – v 17. a 18. st. vzniká na soudech nezávislý systém správních úřadů è soudnictví se postupně odděluje od správy; tvoří se základy pro rozdělení práva na soukromé a veřejné; vznikají zárodky správního práva – 1867 – mezník ve vývoji správního práva
