III. Prameny správního práva
– SYSTÉM PRAMENŮ SPRÁVNÍHO PRÁVA – zásadně je to právo psané, je tu ale systém obecných principů práva a obecných principů správního práva – prameny SPP jsou takové formy, které jsou státem uznány, tento systém se ale nemusí vždy přesně překrývat s formami, ve kterých je v praxi právo nalézáno – nelze připustit existenci pramene práva, pokud nemá oporu v ústavě nebo alespoň v zákoně; stát jednotlivé formy uznává stanovením druhu forem práva, určení oprávněných subjektů… – tento systém je hierarchicky uspořádán – odráží význam jednotlivých státních funkcí – nejvyšší postavení mají akty zákonodárného sboru; výkonná moc má za stanovených pod-mínek také pravomoc vydávat obecně závazné normy – správa vydává jejich určitou část relativně samostatně; jsou-li k normotvorbě zmocněny subjekty od státu odlišné, je na ústavě n. zákonech, aby určily, jaké místo budou jejich akty zaujímat – norma vyššího stupně je určující pro normu nižšího stupně – lex posterior derogat priori – uplatňuje se, ale je nutná opatrnost – může dojít nesprávnému uplatnění na vztahy předpisů speciálních vůči obecným – prameny mimo hierarchickou strukturu – pravidla MP a právo ES è uplatňuje se princip aplikační přednosti => je tedy vyloučena zásada lex posterior derogat priori; přednost se vztahuje k vnitrostátnímu řádu jako celku
