NEOPRÁVNĚNÉ DRŽENÍ PLATEBNÍ KARTY – § 249b

– objektem je majetek – hlavně peníze na bankovním účtu či jiné peněžní prostředky, k nimž lze získat přístup prostřednictvím platebních karet, apod.; nepřímo je chráněn i řádný průběh platebního styku – jednání spočívá v tom, že pachatel si neoprávněně opatří nepřenosnou plateb-ní kartu jiného identifikovatelnou podle jména nebo čísla, nebo předmět způsobilý plnit její funkci => trestné je tedy opatření si, nikoli další držení a použití (to může být vyjádřeno souběhem s jiným poruchovým TČ) – jde o jednání, které by mohlo být přípravou k TČ proti majetku (krádež, podvod) – jde o ohrožovací TČ => takže k jeho dokonání není třeba způsobení škody ani získání neoprávněného majetkového prospěchu – subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl zahrnuje jen neoprávněnost opatření si platební karty, nevztahuje se na její pozdější použití – jednočinný souběh je možný hlavně s krádeží, s podvodem,…
– ZATAJENÍ VĚCI – § 254 – objektem je vlastnictví – předmětem útoku je cizí věc, která se dostala do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby; může jít jen o věci movité – v nálezu jde o věci ztracené, které jsou mimo dosah oprávněné osoby, předmětem útoku jsou i věci opuštěné a skryté – omylem se dostane věc do moci pachatele, když je např. poštou doručena na nesprávnou adresu – předpokládá se, že pachatel v době, kdy věc dostává do moci, o omylu neví X kdyby si to hned uvědomil, byl by to podvod – i zde je trestní odpovědnost omezena na věci nikoli nepatrné hodnoty – jednání spočívá v tom, že si pachatel věc přisvojí – subjektivní stránka – zavinění je úmyslné, úmysl se musí vztahovat i ke způsobu, jakým se věc do moci pachatele dostala