Otázka č. 15. Rozsudek a usnesení
Rozsudkem rozhoduje soud ve věci samé. Způsoby rozhodnutí soudu v hlavním líčení
- rozhodnutí meritorní povahy – tj. odsuzující a zprošťující rozsudek, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o schválení narovnání, usnesení o postoupení věci mimosoudnímu orgánu. Toto rozhodnutí po nabytí právní moci představují překážku věci rozhodnuté.
- Rozhodnutí zatímní povahy – tj. usnesení o přerušení trestního stíhání, usnesení o postoupení věci jinému soudu, usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Tato rozhodnutí neřeší věc konečným způsobem, nepředstavují překážku věci rozhodnuté.
- Podmíněné zastavení trestního stíhání: jde o rozhodnutí tzv. mezitímní, které se po uplynutí zkušební doby za podmínek § 308 odst. 3 stává rozhodnutím meritorním
Hlavní význam rozsudku – touto formou postižení pachatelů trestných činů zajišťuje stát ochranu zájmů chráněných trestním právem. Proto trestní řád upravuje podrobně a přesně obsah i formu rozsudku (§ 120 až §125). Každý rozsudek lze rozdělit na 4 části: 1) úvodní část – úvodní slova – jménem republiky, poté označení soudu, který rozhodl, jména a příjmení soudců a přísedících, den a místo vyhlášení a označení obžalovaného. 2) Výrokovou část – vlastní rozhodnutí, 3) odůvodnění – pokud zákon nestanoví něco jiného, 4) poučení – o opravném prostředku. Pří formulaci rozsudku platí tyto zásady: obžalovaný musí být vždy přesně označen, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou a aby nemohlo dojít k opětovnému stíhání téže osoby pro týž skutek. Výrok rozsudku – musí obsahovat výkonná ustanovení, kterých bylo použito, výrok o druhu a výši trestu, též výrok o náhradě škody a výrok o uložení ochranného opatření, pokud o něm bylo rozhodnuto. V odůvodnění soud uvádí, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy skutková zjištění opíral, odůvodnění má pak význam i při přezkoumání rozsudku soudem vyššího stupně. Odůvodnění se nevyhotovuje u rozsudku samosoudce, pokud se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání (platí pouze pro písemné vyhotovení rozsudku). Formální záležitosti rozsudku – písemná forma, podpis oprávněného pracovníka a kulaté razítko se státním znakem. Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Za určitých podmínek může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz. Existuje ještě rozhodnutí svého druhu.
