STÁT, JEHO PODSTATA, VÝVOJ, ZNAKY A FUNKCE

stát – forma organizace společnosti pro hájení spol. zájmů a cílů vybavená prostředky pro svou činnost
stát. orgán – zvlášť vytvořená složka organizace realizující její funkce
důvody vytvoření státu – mnoho lidí-možnost konfliktu-nutnost dohledu, efektivita některých činností
státní forma organizace společnosti – soc. a ekon. nerovnost, existence řídících orgánů, donucovací aparát
znaky státu: *státní moc -autorita přirozená či vynucená
-státní mechanismus – nositel státní moci, jeho složky=orgány (pravomoc vydávat závazná rozhodnutí, pravomoc k užití státní moci)
úřední osoby, administr. aparát st. orgánů, armáda…
-pravomoc -normotvorná, výkonná a nařizovací (tzv. správa), zřizovací, schvalovací, rozhodovací (spory)
-dělba moci – zákonodárná, výkonná, soudní – samostatné, nezávislé, rovnovážné
*územní org. obyvatelstva *existence daní a poplatků
*suverenita – vnitřní a vnější *existence práva
funkce státu – vnější (obrana, zahr. věci), vnitřní (ekon., sociální)

FORMY STÁTU, FORMY VLÁDY, UČLENĚNÍ STÁTU, STÁTNÍ REŽIM

formy státu – způsoby organizace st. moci: *dle formy vlády (demokr., nedemokr.) – přímá demokracie -*referendum *plebiscit(omezeně)
– zastupitelská demokracie – volby (poměrný a většinový systém
nejvyšší st. orgány – hlava státu, nejv. zákonodárný orgán, nejv. výkonný orgán, nejv. soudní orgán
*podle vztahů mezi nejvyššími orgány -parlamentní republika, prezidentská republika, parlamentní monarchie, dualistická monarchie, jiné formy (diktatury)
členění státu – *unitární *složené (federace, reálná unie – společný panovník) *jiné (personální unie, konfederace

PARLAMENT ČR, SLOŽENÍ, FUNKCE

dvě komory – PS (200 členů) a Senát (81 členů)
volby – tajné, všeobecné, rovné, přímé
– do PS poměrný systém, do Senátu většinový systém
usnášeníschopnost – pokud je přítomna alespoň třetina členů dané komory
přijetí usnesení – při odsouhlasení nadpoloviční většinou, kvalifikovaná většina jen ve zvláštních případech (vyhlášení války, změna ústavního zákona, hlasování o zákoně vráceném Senátem či prezidentem, při vyslovení nedůvěry vládě, při volbě prezidenta)
návrhy zákonů – poslanec či skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo VÚSC
– nejprve předložení vládě ke schválení (30 dní), pak projednává PS, pak Senát (schválí, vrátí s pozměň. návrhy či zamítne), nakonec může prezident do 15 dnů vrátit
již přijatý zákon (ne ústavní)
interpelační právo – přísluší poslancům (nikoli senátorům) – možnost žádat vládu či její členy o vysvětlení či zaujmutí stanoviska k dotazu (do 30 dní)
rozpuštění PS Parlamentu – může prezident, po dobu do voleb přebírá zákonodárnou iniciativu Senát (zákonná opatření ve věcech neodkladných)