Veřejný ústav a veřejný podnik:
– veřejný ústav – souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt veřejné správy za účelem trvalé služby zvláštnímu veřejnému účelu – pr. subjektivita není obligatorní – mohou být samostatné (zřizovány jen zákonem n. na jeho základě) a nesamostatné (zřizování je na vůli subjektu či konkrétního vykonavtele veřej. správy jako jeho vnitřní opatření) – naplňuje veřej. účel naplňovaný dosud jiným subjektem / n. nový veřejný účel – nedisponuje členy, ale destináři (těmi, kdo ústav využívají); hierarchický princip – myšlenka samosprávy, na rozdíl od korporací, ustupuje do pozadí – veřejný podnik – v užším smyslu: – soukromý podnik obstarávající urč. část úkolů veřej. správy – na základě koncese n. veřej.-pr. smlouvy – dále to může být výkon urč. výsostného práva soukromou osobou (FO / PO) propůjčeného jí zákonem n. na základě zákona pro určitou část veřej. správy, zpravidla autorizací – musí být podepřeno zákonem – dále každá hospodářská činnost veřejnoprávních subjektů – v širším smyslu: – tím se rozuměla zvláště kvalifikovaná činnost ve veřejném zájmu na omezenou dobu (X veřejný ústav – trvalá činnost)
