ZPĚTNOST (RECIDIVA)

– případ, kdy se pachatel dopustí TČ, ačkoliv již byl dříve pro TČ pravomocně odsouzen (právní pojetí recidivy) – rozlišuje se stejnorodá a nestejnorodá zpětnost: – stejnorodá – byl-li pachatel odsouzen pro stejný TČ (recidiva speciální) nebo pro čin stejného druhu – nestejnorodá – byl-li pachatel dříve odsouzen pro TČ jiného druhu – odlišuje se od souběhu TČ tím, že pachatel byl již dříve pro jiný trestný čin odsouzen (rozsudek ale musel nabýt právní moci), popř. byl trest alespoň částečně vykonán – recidiva může připadat v úvahu u činů dolózních i kulpózních – recidivou je, když byl pachatel dříve souzen za přečin, pokud je tento delikt v současnosti posuzován jako TČ X nejde o recidivu, pokud byl pachatel dříve odsouzen za přečin, který je dnes jen přestupkem; stejně tak o ni nejde, hledí-li se na pachatele, pokud jde o dřívější odsouzení, jako by nebyl souzen – podle § 34 l) se jako k přitěžující okolnosti přihlédne k tomu, že byl pachatel TČ již pro TČ odsouzen (platí to pro recidivu stejnorodou i nestejnorodou); soud je však oprávněn tuto okolnost nepokládat za přitěžující – zvlášť nebezpečný recidivista – § 41 – pachatel, který znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný TČ, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný TČ potrestán; o zvláště nebezpečného recidivistu jde jen tehdy, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, jež uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti TČ pro společnost – prohlášení pachatele za zvlášť nebezpečného recidivistu má tyto účinky: – je důvodem zvýšené trestní sazby – horní hranice se zvyšuje o 1/3 a trest se uloží v horní polovině takto stanovené trestní sazby (§ 42) – je důvodem zpřísnění podmínek pro podmíněné propuštění – lze propustit až po výkonu 2/3 trestu odnětí svobody (§ 62) – je důvodem pro zařazení do typu věznice s nejpřísnějšími bezpečnostními opatřeními => věznice se zvýšenou ostrahou – procesní důsledky – výrok, že je odsouzený zvlášť nebezpečným recidivistou je nutné zahrnout do rozsudku a pokládat jej za součást výroku o vině