1.gazel:
- báseň o jediném rýmu (monorýmní)
- libovolně dlouhá a rýmují se první dva verše a pak každý verš sudý, báseň se výrazně dělí na dvojverší
- po rýmu následuje krátký refrén
- např. Jaroslav Vrchlický
- na opakování veršů se zakládá celá řada jiných básní, např.
- triolet:
- 8 až 12 veršů, první dva se opakují na konci první mimo to ještě ve středu básně
- rondel a rondeau:
- básně o třech slokách a dvou rýmech
- v rondelu se opakují třikrát první dva verše první sloky
- v rondeau se opakuje jen začátek prvního verše
- některé formy se zakládají na opakování týchž slov, např.:
- sestina:
- skládá se ze sedmi slok, z nichž prvních šest má po šesti verších, poslední je poloviční (tři verše)
- poslední slova první sloky (která nemusí být rýmovaná) se opakují v následujících slokách podle pořadí (první sloka): abcdef, (druhá sloka): faebdc, (třetí sloka): cfdabe, atd.
- v poslední sloce se opakuje těchto šest slov na konci poloveršů a veršů v libovolném pořadí
- verše jsou nejčastěji desetislabičné vzestupné
- Rým a jeho funkce ve verši. Klasifikace rýmu podle různých kritérií.
- definice: zvuková shoda konců slov buď na konci rytmické řady (verš, poloverše, skupiny veršů) nebo syntaktického celku (v próze) (Hrabák)
- může se zúčastňovat i metrického impulsu
- systémové uplatnění verše není nezbytným znakem verše
- v antické literatuře rým považován za stylistický prostředek
- ve středověké a novější literatuře se teprve stal jedním ze znaků verše a plnil v podstatě 4
Mohlo by se vám líbit...
