Kdo má pravomoc tvořit:

právní normy a jaké právní síly
– jaké je jeho působnost při tvorbě (prostorová-území ČR nebo místně; časová – bez časového omezení, na dobu omezenou, se zpětnou působností apod.; osobní – na koho se vztahují-na všechny osoby na území ČR, na občany ČR, na podnikatele, na kupující v kupní sml… ; věcná – kterého oboru či oblasti se týká – bytové právo, obchodní právo,…)
– způsob vytváření právních norem (kdo komu dává návrh a jak se projednává, schvaluje n.p.a., jak se vyhlašují, kdo je podepisuje…)
– prvotní právní akty (originální) – tj. ústava a zákony (upravují danou věc poprvé, nejsou ničím omezeny)
– druhotné právní akty (sekundární) – např. nařízení vlády, vyhlášky ministerstev k provedení zákonů. Druhotné právní akty mají nižší právní sílu a obvykle slouží jen k provedení zákonů, jejich podrobnější úpravě, musí být v mezích daného zákona – jsou omezené zákony.
Obecně platí že norma nižší právní síly musí být v souladu s normou vyšší právní síly, jinak je neplatná. (o neplatnosti rozhoduje ústavní soud). Změnit nebo zrušit nějaké právní normy je možné jen normou stejné nebo vyšší právní síly. Platí „Lex posterior derogat priori“-zákon pozdější ruší předchozí“
Podle právní síly nejsilnější – 1) Ústava – rigidní-zvláštní procedura při schvalování (žádný zákon nesmí být v rozporu s ústavou), mezinárodní smlouvy (o lidských právech, o členství v mezinár. org., politické, spojenecké apod.) musí být schváleny oběma komorami parlamentu a vydány ve sb. zákonů-pak jsou v případě neshod nadřazeny zákonům. 2) Zákony – schvalované parlamentem-platí na celém území ČR, upravují závažné otázky jako volební právo, trestní právo, zákoník práce, občanský zákoník apod., Zákonná opatření senátu – v době rozpuštění posl.sněm. v nutných věcech – později musejí být schváleny parlamentem-jinak pozbýv. platnosti.-mají stejnou právní sílu jako zákony (nemůžou se týkat volebního, ústavního zákona, státního rozpočtu..); 3) ad druhotné akty – podzákonné – od orgánů,které nemají zákonodárnou iniciativu-musí být v mezích zákona, na jeho základě, k jeho provedení: nařízení vlády, usnesení vlády (závazná jen pro jednotlivá ministerstva, ne navenek), vyhlášky ministerstev. 4) zastupitelstvo územně správních celků – obecní úřady, okresní úřady – může ve své působnosti upravovat věci dosud neupravené – jsou závaznými právními normami pro dané území. Pozor! – okres. úř. jen do 31.12.2002 (nahradí je 14 krajů).
5) Zvláštní formou pramenů práva jsou nálezy ústavního soudu, pokud totiž ústavní soud rozhodne, že ustanovení nějaké normy je v rozporu s normou vyšší právní síly, může toto ustanovení zrušit, má tedy právo určitým způsobem měnit obsah právních norem (pouze vypouštět-nesmí nic přidávat), u právních norem stejné právní síly platí „Lex posterior nerogat priori“ a pokud je vydán nový zákon, který je v rozporu se stávající vyhláškou, jsou sporná ustanovení vyhlášky vyškrtnuta atd.