Obsah žaloby

– musí být z ní patrno kdo ji podává, proti komu (označení účastníků řízení, jejich adresy,IČO apod.), jakému soudu(označení soudu), čeho se domáhá, čeho se věc týká (důvod žaloby-označení projednáv. věci), odůvodnění-důkazy(o co se opírá-smlouva apod.,pravdivé vylíčení relevantních skutečností, návrh na rozhodnutí soudu (žalobní petit), datum a podpis.
Obsah rozsudku – úvodní část (který soud rozhodl, kteří soudci – kdo rozhodl), označení věci a účastníků (identifikace), po slovech „Jménem republiky soud rozhodl takto:“ následuje výrok (enunciát) (pokud výrok=petit, nemusí žalobce platit své náklady řízení, soud nám nemůže přisoudit více než je požadováno petitem), dále obsahuje poučení o možnosti odvolání. (řádných opravných prostředků), odůvodnění rozsudku-proč tak rozhodl – na základě jakých důkazů, jakých právních předpisů.., podpisy, datum  výrok nabývá materiální právní moci
Rozsudek je nutné veřejně vyhlásit, vyhotovit písemně, doručit účastníkům, pak teprve nabude právní moci.-závaznosti. Pokud už se nemůžeme odvolat, nabývá rozsudek právní moci. (v Trestním řízení nutno podat odvolání do 8 dní, v občanskoprávním do 15 dnů)
Stručně specifika správního řízení – nerozhoduje vždy soud, může rozhodovat nějaký správní orgán, úřad., zásada oficiality – orgán může sám zahájit řízení, zásada materiální pravdy- orgán musí učinit veškeré kroky k zjištění skutečného stavu věcí. Zásada rychlosti a hospodárnosti – zatěžovat účastníky co nejkratší možnou dobu, (analog. koncentrace), zákonnost – orgány můžou činit jen to, co jim zákon povoluje. Možnost zkráceného řízení – platební rozkaz…, přestupky – pokuty, trestní sazby nižší než v trestním právu – nižší nebezpečnost pro společnost. Možnost nechat přezkoumat rozhodnutí orgánu soudem, popř. napsat stížnost – petici, nebo napsat ombudsmanovi..
Stručně specifika trestního řízení – trestné činy – různé druhy ve 12 hlavách, trestní sazby podle míry nebezpečnosti pro společnost, velikostí újmy, míry naplnění skutkové podstaty trestného činu, a míry příčinného vztahu mezi činem a újmou – zavinění (kauzální nexus). V trestním a správním řízení vystupuje stát (jeho orgán) proti fyz. či práv. osobě (nerovné postavení účastníků, zatímco v občanskoprávním většinou účastníci v rovném postavení.