PLATNOST A PŮSOBNOST PRÁVNÍ NORMY.

Platnost právní normy
Platnost právní normy
znamená, že jsou při její tvorbě splněny všechny náležitosti předepsané právním řádem, zejména že byla vydána tím orgánem, který je k vydání takového NPA kompetentní, že má podobu některého z pramenů práva a že byla řádně vyhlášena.
PN nabývá platnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů – to je den, kdy byla sbírka rozeslána ( prvotní PP ) nebo publikací na úřední desce ( obecní vyhlášky )
Legisvakance
Doba od zveřejnění PN do její účinnosti
Působnost právní normy
Působnost právní normy
stanovení rozsahu, v jakém se PN použije na konkrétní případ a to bud se zřetelem k době ( působnost časová ), nebo se zřetelem k místu ( působnost prostorová ), nebo se zřetelem k subjektu právního vztahu ( působnost osobní )
Časová působnost právní normy – tzv. účinnost
Působnost právní normy v čase je přesně ohraničena určením od kdy a do kdy podle ní společenské vztahy mají být upravovány.
PN nabývá účinnosti (lze ji použít ) až po určitém čase od okamžiku, kdy nabyla platnosti
Den kdy nabývá právní norma účinnosti bývá zpravidla výslovně určen. Pokud určen není, pak platí, že nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Právní norma ztrácí platnost a působnost zrušením a to bud:
tím, že nabude platnosti nová PN, která tuto PN nahrazuje
má-li původní PN časově omezenou platnost
Derogační klauzule
Generální derogační ustanovení – všeobecná klauzule, kterou se ruší všechny právní normy, jež odporují ustanovením nového normativního aktu. Zbytečně složité a nepřehledné.
Derogační ustanovení – obsahují taxativní výpočet všech zrušených normativních aktů.
PN mohou mít výjimečně zpětnou účinnost (dekrety pr. Beneše z r. 1945)