Prameny správního práva:
- právní předpisy
- mezinárodní smlouvy
- nálezy ústavního soudu – soudní rozhodnutí vydaná úst.soudem, pouze ty, při jejichž vydávání vystupuje ú.soud jako negativní zákonodárce
- právo EU a Evropského společenství
Pokud jednu a tutéž záležitost upravují rozdílným způsobem český zákon a mezinárodní smlouvy (evr.právo), má přednost mezinárodní smlouva (evropské právo). Normy správního práva /na rozdíl od „pramenů“/ jsou jednotlivá správně právní obecně závazná pravidla chování vydaná v předepsané formě a vynutitelná státní mocí, nebo v některých případech veřejnoprávní samosprávnou mocí (nezaměňovat s právními předpisy, které lze naopak ztotožňovat s příslušnými „formami“ pramenů práva). Normy správního práva mají svou vnitřní strukturu, zpravidla se člení na hypotézu, dispozici, sankci. Normy správního práva se zpravidla člení na normy regulativní a normy ochranné, dále na normy zavazující, představované normami přikazujícími a normami zakazujícími, a normy zmocňující, na normy oprávněnostní a normy povinnostní, jakož i na normy kompetenční, organizačně právní, hmotně právní a procesně právní.
