prvky, jimiž se verš liší od prózy:
-
- umělé hranice, při analýze verše slouží k tomu, abychom určili jeho charakter
- rozlišujeme je podle toho, jak jsou v tomto úseku rozděleny těžké a lehké doby
- těžká doba (teze): slabika, která je nositelkou metrického impulsu
- lehká doba (arze): slabika, která ve stopě není nositelkou metrického impulsu
- stopy můžeme rozdělovat podle:
- počtu slabik na:
- stopy dvouslabičné:
- trochej: tvoří jej teze a arze, schéma: x x
- jamb: tvoří jej arze a teze, schéma: x x
- spondej: skládá se ze dvou tezí, schéma: x x
- stopy tříslabičné:
- daktyl: po tezi následují dvě arze, schéma: x x x
- anapest: dvě arze předcházejí tezi, schéma: x x x
- amfibrach: arze, teze, arze, schéma: x x x
- pozice nositele metrického impulsu
- podle toho, zda je ve stopě zařazena teze, rozlišujeme:
- stopy vzestupné: tj. takové, v nichž je teze na druhé nebo další pozici (jamb, anapest)
- stopy sestupné: mají tezi jako prvou slabiku (trochej, daktyl)
- stopy vzestupně sestupné: jako teze funguje druhá slabika, první a třetí slabika jsou arze (amfibrach)
- česká metrika dává realizovat z těchto stop v rámci sylabotónické prozodie: trochej, daktyl a s určitými výhradami jamb
- jamb: u sylabotónického prozodického systému je nositelem metrického impulsu počet slabik ve verši a rozložení přízvuků, v českých slovech je přízvuk na první slabice a eventuálně vedlejší přízvuk a na dalších lichých slabikách
- pokud chce autor v české poezii využít jamb: musí na počátku verše zařadit nepřízvučné jednoslabičné slovo a na konec verše jednoslabičné slovo přízvučné, tím se dosáhne vzestupnosti, ale hranice stop je uvnitř slova- díky této formě je možné verš pokládat za jambický, ale může se také interpretovat jako verš trochejský s předrážkou (tj. nepřízvučnou slabikou na počátku metrické řady)- např. verše z Máchova Máje
Mohlo by se vám líbit...
