Subjektivní předpoklad vzniku právní odpovědnosti
musí být splněny všechny předpoklady objektivní
Zavinění – subjektivní vztah porušitele práva k vlastnímu protiprávnímu jednání a jeho následkům
úmyslné zavinění
nedbalostní zavinění
úmyslné se dělí na:
přímý úmysl – rušitel chtěl škodlivý následek způsobit
nepřímý úmysl – věděl, že by ho mohl způsobit, ale nechtěl
nedbalostní se dělí na:
nedbalost vědomá
nedbalost nevědomá
Druhy právní odpovědnosti
dle charakteru spol vztahů, k jejichž ochraně slouží
trestní
správní
občanskoprávní
pracovněprávní
dle předpokladů jejího vzniku
subjektivní – k jejímu vzniku je třeba jak objektivních předpokladů, tak zavinění. Např. trestní odpovědnost.
objektivní – postačí k jejímu vzniku naplnění objektivních předpokladů. Např. odpovědnost za vady a prodlení.
Liberační důvody – důvody, které umožňují odpovědnému subjektu se zprostit odpovědnosti ( živelná pohroma… )
dle toho, kdo nese nepříznivé právní následky
Odpovědnost za vlastní a cizí protiprávní jednání. Podle toho, zda nese nepříznivé právní následky ten, kdo porušil právní povinnost nebo někdo jiný.
dle způsobu realizace
případy, kdy se k realizaci vyžaduje Akt aplikace práva ( trestní, správní právo ) a kdy se AAP nevyžaduje.
závazková a mimozávazková odpovědnost
dle toho zda povinnost, která byla protiprávním jednáním porušena tvoří obsah závazkového vztahu nebo ne.
