19. Trestní odpovědnost – pojem, trestný čin, znaky

Trestní odpovědností se rozumí odpovědnost za trestné činy. Jejich spáchání je právní skutečností zakládajicí trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem.
Podstatou trestní odpovědnosti je povinnost pachatele podrobit se trestu.
Trestný čin
jednání, které pro společnost nebezpečné a jehož znaky jsou uvedeny v Trestním zákoně (nebo v Zákoně na ochranu míru)
nebezpečnost musí být větší než nepatrná
co není popsáno v Trestním zákoně, není trestním činem
Podmínky vzniku trestní odpovědnosti:
(4 znaky skutkové podstaty trestného činu)
subjekt
pouze osoba fyzická
dovršení 15 let a příčetnost v době spáchání trestného činu
subjektivní stránka
je zavinění (psychický stav subjektu k jednání a k následku)
A) úmyslné a) přímé – zahrnuje jak složku volní, tak intelektuální
(přímý úmysl)
b) nepřímé – plně zahrnuta složka intelektuální, méně už
volní, s následkem je srozuměn
(vyloupení banky  jdu krást, ne vraždit, ale
zabiju vrátného)
B) nedbalostní a) vědomé – chybí složka volní, nechtěl způsobit
následek, ale věděl, že ho způsobit může
(náledí  jedu rychle  bouračka)
b) nevědomé – nechtěl, nevěděl, ale vědět to měl
– opět chybí složka volní
v trestním zákoně musí jít o úmysl, vyjímečně stačí prokázat nedbalost
objekt
jsou to zájmy chráněné společností
trestné činy proti zdraví, majetku …
objektivní stránka
objektivní stránku objektu tvoří protiprávní jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a příčinnou  kauzální nexus
např. nehoda, všechno v pořádku, po dvou hodinách spadne spolujezdec někde ze schodů, ale nevíme, zda za to může nehoda, nebo si dal panáka