28. Vznik a zánik vlastnického práva
Nejsilnějším věcným právem je právo vlastnické.
obsah práva je pro všechny stejný
nemůže dojít k jeho promlčení
omezit nebo zbavit někoho vlastnického práva lze jen v mezích zákona
vlastnická triáda 3 oprávnění vlastníka:
věc držet (IUS POSSIDENDI)
– mít ji ve své moci právní panství nad věcí
užívat a brát z ní plody a užitky
nakládat, disponovat s věcí
– zničit, pronajmout …
Nabývání vlastnického práva:
původní (originární) nabytí vlastnického práva
– vzniká nezávisle na vůli předchozí ho vlastníka:
vytvoření nové věci
vydržení
– držba oprávněný vlastník si myslí, že je vlastníkem a chová se k věci,
jako ke své
– držba musí být oprávněná, nepřetržitá, nejméně 3 roky u věcí movitých
a 10 let u věcí nemovitých
zpracování vlastní věcí s cizí = specifikace
nabytí ze zákona
– každá věc má svého majitele
– ztráta = právní akt
nálezce je povinen vydat věc vlastníkovi, je-li znám, nebo
Obecnímu úřadu když se vlastník do roku nepřihlásí
majitelem se stává stát (nálezce má právo na úhradu nákladů
spojených s odevzdáním + 10 % z věci (částka)
vlastníkem skrytých věcí (poklady, archeologické nálezy,…) je stát, pokud není znám vlastník
vyvlastnění = rozhodnutí správního orgánu, může ho vydat jen na základě
zákona, jen v nezbytné míře, za náhrádu, pokud nelze věc
řešit jinak
