9. Platnost a působnost právní normy
Platnost právní normy znamená, že byly splněny všechny předepsané náležitosti, má podobu některého z pramenů práva a byla řádně vyhlášena.
Zákon o Sbírce zákonů stanoví, které normy se zde vyhlašují.
Den platnosti = den vyhlášení = den, kdy byla Sbírka rozeslána.
Působnost právních norem
časová
se nazývá účinnost – bývá uvedena v posledním §, kdyby tam nebyla, tak
je norma účinná 15 dní po vyhlášení
– zásada nemůže platit nazpět (retroaktivita),
nastává min. v den vyhlášení, většinou dopředu
(vyjímka – nepravá zpětná účinnost před 1950
sňatky v kostele, trestnost činu se posuzuje dle
zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán,
vyjímka podle pozdějšího zákona, pokud je to
pro pachatele příznivější)
– nově vydaný zákon ruší předchozí
(lex posterior derogat priori)
– v závěru každého zákona derogační klauzule
generální – ruší celou bývalou normu
taxativní – přesně se vypočítávají normy, které se ruší (taxativně = přesně, úplně
X demonstrativně = příkladmo, zejména)
