FORMY VLÁDY
formou vlády rozumíme:
– vztah obyvatel ke státní moci
– povahu a složení nejvyšších státních orgánů
Podle vztahu obyvatel ke státní moci rozlišujeme vládu demokratickou a nedemokratickou.
Demokratické vlády
Demokracie se dělí na
1. demokracie přímá
2. demokracie nepřímá neboli zastupitelská
1. Přímá demokracie – všichni mohou bezprostředně rozhodovat o veřejných věcech
Referendum – přímé hlasování
obligatorní (Švýcarsko)
fakultativní
Plebiscit – také lidové hlasování, ale pouze s omezeným použitím.
(např. změna hranic, odtržení se od státu viz. Quebec v Kanadě )
2. Nepřímá ( zastupitelská ) demokracie – obyvatele se účastní správy veřejných záležitostí nepřímo, prostřednictvím volených zástupců
Volby – systém, prostřednictvím kterého se určují zástupci lidu
Volební právo aktivní – právo volit
Volební právo pasivní – právo být volen
Volební právo u nás je rovné, přímé, všeobecné
rovné – každý hlas má stejnou váhu
přímé – nemůže mě nikdo zastoupit
všeobecné – bez ohledu na rasu, náboženství atd.
Volební systém – poměrný
– většinový – jednokolový
– dvoukolový
Poměrný volební systém – polit. strana získá mandátů úměrně počtu obdržených hlasů např. u nás do Poslanecké sněmovny
Většinový v. s. – rozdělení státu na menší volební obvody a v každém obvodu může zvítězit pouze jeden poslanec.
Dvoukolový ( Francie ) – podmínkou vítězství je získání nadpolovič ( tzv absolutní ) počtu hlasů v prvním kole, pokud nezíská jde do druhého kola. Tam stačí vítězství relativní většina.
Jednokolový ( Anglosaský ) – k vítězství stačí relativní většina
