Protiprávní jednání (protiprávní stav)

existence negativního důsledku protiprávního jednání (újma)
příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a újmou (kauzální nexus)
subjektivní
všechny předpoklady objektivní odpovědnosti
zavinění
ad a) i – protiprávní jednání, protiprávní stav v právní odpovědnosti
protipráv. jednání – lidské chování, které je objektivně v rozporu s právem (je právem zakázáno, reprobováno) a porušuje nebo ohrožuje právem chráněné společenské zájmy a vztahy.
Podle povahy právem chráněných zájmů a intenzity jejich ochrany dělíme protiprávní jednání na trestné činy, správní delikty, disciplinární delikty, delikty z porušení povinností ve vztazích upravených soukromoprávní metodou úpravy (způsobení škody, prodlení, vadné plnění apod.) Z toho plyne i klasifikace druhů právní odpovědnosti na veřejnoprávní (odpovědnost za trestný čin, odpovědnost za správní delikt), odpovědnost disciplinární a na odpovědnost za porušení povinnosti ve vztazích upravených soukromoprávní metodou úpravy (odpovědnost soukromoprávní).
>> Trestný čin
– Trestnými činy jsou jen taková porušení povinností, která jsou společensky nebezpečná. Jen závažná jednání, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně, jsou trestána soudy po provedeném trestním řízení. V trestním právu se nutně projevují určité výrazné rysy, vyplývající z povahy práva, zejména se tu projevuje jednota represe (trestání) a výchovy. Trestným činem je pouze takový čin, jehož zákaz je vysloven v trestním zákoně; aby bylo jednání trestným činem, musí vykazovat všechny znaky uvedené v zákoně. Naplnění všech formálních podmínek trestní odpovědnosti však v právu nestačí k tomu, aby jednání byla trestným činem. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti je pro společnost nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. Určitá intenzita nebezpečnosti činu pro společnost je podmínkou, bez níž jednání nemůže být trestným činem. Platné české trestní právo upravuje pojetí trestného činu tak, že výslovně stanoví požadavek, že stupeň nebezpečnosti činu pro společnost musí být vyšší než nepatrný. Ustanovení zvláštní části trestního zákona jsou ostatně nově formulována tak, aby z okruhu trestní odpovědnosti byly vyloučeny případy, v nichž jednání nedosahuje stupně nebezpečnosti trestného činu pro společnost.